Závěrečná magisterská práce

• Etické aspekty vybraných přesvědčovacích technik relevantních pro environmentální komunikaci
• Téma přírody v díle H. Arendtové
• K. R. Popper a jeho kritika environmentálního myšlení
• Téma přírody v díle E. O. Wilsona
• Koncept environmentalismu z pohledu teoretika vědy Larry Laudana
• M. Bookchin a D. Foreman v diskusi o hlubinné ekologii

Děti a klimatická změna

Cílem práce je analyzovat, jak děti ve vybrané věkové skupině a vzdělávacím prostředí interpretují probíhající klimatickou změnu. Konkrétně pak, jak klimatické změně rozumí, jaké miskoncepty mají s jejím porozuměním spojeny, do jaké míry spojují klimatickou změnu s nadějí, úzkostí či apatií, jak hodnotí svoji možnost projevy klimatické změny zmírnit. Práce přepokládá primárně kvalitativní uchopení na menším vzorku dětí.

Klimatická změna z pohledu pedagogů

Cílem práce je analyzovat, jak klimatickou změnu interpretují učitelé, vychovatelé, lektoři či jinak vymezená skupina pedagogických pracovníků. Práce by měla analyzovat jak samotný koncept klimatické změny u zvolené skupiny, tak to, jakým způsobem pedagogové uvažují o vzdělávání o klimatu a realizují ho ve své praxi.

Environmentální výchova v době pandemie

Cílem práce je analyzovat, k jakým proměnám v průběhu pandemie došlo v realizaci environmentální výchově i ve způsobu, jak o ní odborná komunita uvažuje. Práce předpokládá sběr kvalitativních či kvantitativních dat na vybrané skupině vzdělavatelů.

Využití Facebooku pro sociální vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti environmentální výchovy

Cílem práce je vyhodnotit přínos Facebookové diskusní skupiny „Environmentální výchova a vzdělávání pro udržitelný rozvoj“ na rozvoj profesních kompetencí pedagogických pracovníků, kteří jsou jejími členy. Práce předpokládá kvalitativní uchopení na vzorku členů skupiny.

Evaluace programu environmentální výchovy
V rámci práce si student zvolí program environmentální výchovy určený pro libovolnou věkovou skupinu. Na základě dohody s vedoucím práce, realizátorem programu či dalšími zainteresovanými stranami pak formuluje evaluační otázky, připraví evaluační plán a vyhodnotí získaná data. Evaluace by měla vycházet z formátu evaluace orientované na uživatele.

Aktualizováno 19.2.2021

• Příroda a environmentální aspekty v díle umělce dle vlastního výběru (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)
• Environmentální aspekty v současném umění (eko-art, environmentální umění atd.) (materiály jsou částečně anglicky, záleží na výběru)
• Bio art (biotech art, transgenní umění apod.) – živé organismy v umění, environmentální, estetické a etické aspekty (materiály jsou většinou anglicky)
• Genové manipulace a biotechnologie s estetickou funkcí v rámci umění, chovatelství, zahradnictví atd. – estetické, etické a environmentální otázky (materiály jsou většinou anglicky)
• Téma krajiny, přírody či živých organismů v současném umění s návazností na přírodní vědy
• Estetické aspekty v ochraně přírody
• Idea „vznešeného divocha“ v 18.-19. století (materiály částečně anglicky)
• Pojetí kultury (resp. umění) v díle biologa Stephena J. Goulda
• Reflexe Konrada Lorenze v české environmentální literatuře
• Pojetí přírody v díle Alexandra von Humboldta (materiály jsou částečně německy)
• Pojem divočiny. Práce zabývající se chápáním toho, co rozumíme pod termínem divočiny. Práce na pomezí historie a filosofie, potřebná znalost angličtiny (pokud nebude práce výslovně orientována na české prostředí)
• Environmentální aspekty buddhismu v reflexi environmentálních textů (nutno číst v angličtině).
• Environmentální a estetická tématika v díle Rogera Scrutona
• Environmenální tématika/pojetí přírody v cestovatelské literatuře (určitého období, regionu atp.)
• Krajina a přírodní prvky v počítačových hrách
• Estetika lesa a lesního hospodaření (různá témata dle zájmu, popř. předchozího studia)

Aktualizováno 16. ledna 2019

Oblasti: územní plánování, městské plánování, urbanismus, architektura, přesahy do ekonomie, sociologie, historie.

Projevy pozdní modernity na vývoji vybrané obce
Popsat a analyzovat urbanistický a společenský vývoj vybrané obce. Konkrétní zacílení a teoretické zakotvení nechávám na zvážení diplomanta.

Environmentální ideje v díle vybraného zahraničního architekta
Na základě projektů, realizací a textů popsat a zhodnotit přístup a myšlenky vybrané osobnosti a zařadit do kontextů (např. Richard Neutra).

Ekologicky šetrné přístupy vybraného českého architekta
Lze si vybrat historickou osobnost (historické metody práce), anebo žijícího architekta (rozhovor) a spojit s analýzami textů a projektů. Zařadit do kontextů – architektury, ekologických hnutí, společenského vývoje,… (např. G. Čelechovský, J. K. Říha, M. Rajniš, P. Suske).

„Biotechnika“
Historie a proměny chápání filozofického, vědeckého a utopického konceptu (Raoul France, Patrick Geddes, Lewis Mumford, Karel Honzík, atd.), konfrontovat s proudy jako je např. organičnost, biocentrismus, evoluční teorie, později biotechnologie, bionika atd.

Budování ekologické civilizace: zelenání Číny ve 21. století
Kritické zhodnocení ideje socialistické „ekologické civilizace“ a plánů její realizace. Vhodné bude zaměření na Si Ťin-pchingovy (Xi Jinping; 习近平; nebo 習近平) úvahy a myšlenky v kontextu čínského myšlení, politiky a ekonomie. Velmi vítanými přednostmi jsou znalost alespoň základů čínského jazyka a vhled do čínské filozofie a politiky.

Oblasti zájmu: Ekologická ekonomie, ekonomická lokalizace, udržitelný nerůst, udržitelné zemědělství a potravinové systémy, eko-sociální podnikání, sociální metabolismus.

Kapacita školitelky je kvůli rodičovské dovolené značně omezena. Pokud návrh Vašeho tématu zapadá do výše uvedených oblastí, oslovte s konkrétnějším návrhem školitelku emailem. Podmínkou je dostatečný předstih (minimum 1 měsíc před termínem zadání). Kontakt: eva.slunicko@centrum.cz

Aktualizováno 29.1.2021

Následují povětšinou nikoliv témata, ale spíše okruhy témat. Konkrétní téma vzniká  až v diskusi se studentkou či studentem.  Proto je třeba, aby se zájemci ozvali nejméně měsíc, ale raději podstatně dříve před termínem odevzdání námětu/zadání. Vlastní návrhy témat  jsou rovněž možné.

“Ekonomičtí disidenti” v minulosti
Téma vhodné pro studenty se zázemím v historii a ekonomii, případně filosofii, nebo s hlubším zájmem o tuto oblast. Je možné si vybrat jednoho autora a analyzovat jeho život a dílo v kontextu současného ekologicko – ekonomického myšlení. Materiály vetšinou v angličtině (viz např. bakalářské práce Hany Gorodecké, Michaely Zemánkové).

Ekonomika v tradičních kulturách
Téma vhodné pro studenty se zázemím či hlubším zájmem o  kulturní antropologii/etnologii. Šlo by o přehledovou práci, shrnující dosavadní poznatky o “ekonomice” (reciprocitě, redistribuci, samozásobitelství) v některé neevropské (případně i evropské) tradiční kultuře či kulturách. Zajímavá by byla konfrontace se současnou ekonomickou teorií.

Heterodoxní ekonomické iniciativy a (eko)sociální podnikání
Současné komerční firmy jsou vinou své struktury, systémových cílů a fungování v globalizované ekonomice tlačeny do modelů fungování, nepříznivých pro přírodu, zaměstnance a místní komunity. Ve světě i v ČR existuje k takovým firmám celá řada alternativ, které mají komunitní, lokalizační a neziskovou dimenzi. Student by se zaměřil na některý z okruhů, které se v této sféře rýsují, a zkoumal by aktivity, étos, organizační strukturu a strategie přežití jednotlivých alternativních projektů. K zajímavým skupinám patří např. integrační sociální podniky, anarchistická sociální centra, re-use projekty, místní měny, komunitní zemědělství či církevní ekonomické instituce. Podle zájmu by se student mohl zaměřit také na teoretičtější otázky (definice eko-sociálního podnikání), na návaznost současných ekonomických alternativ na starší formy svépomocných a demokratických ekonomik (občiny, cechy, kláštery, historická družstva) nebo na podrobnější případové studie u nás či v zahraničí.

Organizace, podporující vznik eko-sociálních podniků a ekonomických alternativ
V zahraničí se ukazují jako klíčový faktor k podpoře vzniku nových heterodoxních ekonomických iniciativ podpůrné (případně střechové) organizace, které jim pomáhají překonat počáteční potíže, poskytují právní poradenství, případně nekomerční úvěry apod. Jaká je v této sféře situace v ĆR? Existují u nás takové organizace, jaká je jejich činnost a potenciál, v čem jsou jejich omezení a bariéry? Na tyto a podobné otázky by se práce zaměřila.

Role menších obcí v heterodoxní ekonomice
Na rozdíl od např. Velké Británie mají u nás samosprávy i malých obcí relativně velké pravomoci, včetně ekonomických. Přitom nežijí pod ziskovým a růstovým imperativem, naopak jejich cílem je pečovat o blaho obyvatel i o kvalitu jejich prostředí. Jak obce tyto možnosti využívají? Jednotlivé práce by se mohly zaměřit na energeticky soběstačné obce (k tomu viz diplomovou práci Petry Němcové) či na to, jak menší obce podporují (eko) sociální podnikání, ekonomickou lokalizaci, případně na první vlaštovky mezi obcemi, které si berou do své správy prodejny potravin pro místní občany.

„Tiché“ alternativy: zahrádkářské kolonie, přebytkové prodejny výpěstků, trhy a tržnice, pálenice a moštárny. Tyto často tradiční instituce a infrastruktury zajišťují určitou míru potravní soběstačnosti a bezpečnosti v regionech a často mají spíše rysy heterodoxních, nežli běžných ekonomických struktur. Tématem v tomto okruhu může být srovnání novodobých a tradičních („tichých“) alternativ (např. běžných a farmářských trhů v určitém regionu) či výzkum určitého okruhu těchto alternativ (např. moštárny v určitém regionu) z hlediska kritérií heterodoxních ekonomických alternativ (míra participace komunity, nakládání se ziskem, lokalizační dimenze, atd.).

Heterodoxní ekonomické alternativy v zemích globálního Jihu
Z hlediska trvalé udržitelnosti i filosofie nerůstu mohu být ti, kdo jsou „pozadu“ , ve skutečnosti napřed. Komunity zemí globálního Jihu, které si zachovaly vazby k místu a k půdě, řemeslné dovednosti a lokální odbytové sítě, jsou často podobně „tichou“ alternativou destruktivní středoproudé ekonomiky, jako zahrádkářské kolonie či tradiční trhy v ČR. Navíc v zemích, jako je Indie či Bangladéš, existují moderní iniciativy, které na bázi těchto tradic budují alternativní ekonomické struktury, zaměřené explicitně na environmentální udržitelnost a sociální spravedlnost. Tématem práce by byla literární rešerše některých těchto alternativ a analýza jejich fungování, případně i empirická práce v terénu např. v rámci výměnného studijního pobytu s Tata Institute of Social Sciences v Mumbaí apod. (Viz diplomová práce Lenky Zahrádkové).

Minulost a současnost družstevnictví u nás a ve světě
Jednou z důležitých ekonomických alternativ v globalizujícím se světě jsou ekonomické subjekty, organizované na družstevním základě. Pod tlakem demokratického řízení družstev a principů, jako je solidarita a podpora komunity, ustupuje zčásti do pozadí priorita zisku a s ní negativní dopady na sociální sféru a přírodu. Práce v tomto okruhu se mohou zabývat jak historií družstevnictví (u nás i ve světě), tak současným družstevním hnutím, jeho možnostmi a omezením z pohledu trvale udržitelné ekonomiky. Aktuálním podtématem by zde bylo např. prvorepublikové družstevní hnutí v Kuřimi, zmapování a analýza fungování a étosu tzv. lesních družstev v České republice v historii a v současnosti, či výzkum, zaměřený na jiné skupiny vznikajících ekonomických alternativ s družstevní strukturou v současnosti.

Skryté předpoklady středoproudé ekonomické teorie, heterodoxní ekonomické směry
Ačkoliv  se ekonomie středního proudu označuje za pozitivní resp. pozitivistickou vědu, podle kritiků obsahuje různé explicitně nevyjádřené předpoklady a je tedy skrytě normativní. V tomto smyslu čelí i rostoucí kritice ze strany heterodoxních ekonomů a dalších „ekonomických disidentů“. Práce by se zaměřila na některé kritizované aspekty ekonomické teorie (např. teorie komparativní výhody, ekonomický růst, preference soukromého vlastnictví) a na alternativy, prezentované kritiky z řad teoretiků i aktivistů (např. udržitelný nerůst, téma občiny – commons v teorii a praxi). Další možností je kritická analýza některého heterodoxního směru, se zaměřením na environmentální hlediska. Dobrá znalost angličtiny je zde podmínkou.

Legislativní bariéry a možnosti vzniku etické finanční instituce v ČR 
Téma je vhodné pro studenta s právnickým či právně-ekonomickým vhledem či vzděláním. Cílem práce by bylo hledat důvody, proč v ČR dnes nefunguje žádná etická banka či úvěrní družstvo, a nastínit možnosti v této oblasti do budoucna. V širším pohledu toto téma může zahrnovat dle dohody i další otázky kolem etického a komunitního finančnictví a financování ( i mimo tradiční sféru bank a úvěrních družstev).

Možnosti vzniku energetických družstev v ČR
Téma je vhodné pro studenta s právnickým či právně-ekonomickým vhledem či vzděláním. Cílem práce by bylo zjišťovat možnosti vzniku družstev (či podobných kolektivních energetických podniků), zaměřených na obnovitelné zdroje u nás. V širším pohledu toto téma může zahrnovat dle dohody i další otázky kolem energetických družstev, či se student může zaměřit na toto téma v jiné zemi bývalého východního bloku.

Neformální ekonomické sítě v ČR
Stranou zájmu badatelů se v některých venkovských lokalitách ČR rozvíjejí neformální ekonomické sítě skupin přátel, zahrnující spotřební (bio) kluby, komunitní školy, freeshopy, aj. Často v nich hrají zásadní roli ženy. Zajímavé by bylo srovnání neformálních ekonomických sítí na Tišnovsku, Kunštátsku a na Valašsku (co dělají? z čeho vycházejí? jak se liší či podobají?)

Aktualizováno: 4.6. 2018

Uvítám studující s vlastním námětem uplatňujícím sociologický, či obecněji sociálně vědný pohled na environmentální otázky (viz např. Norgaard 2018), ale také příspěvky kombinující více oborových pohledů. Studující u mě v případě empirických prací obvykle volí kvalitativní výzkumný design, využívají data založená na vlastním pozorování či rozhovorech, případně dělají obsahovou analýzu dokumentů. V případě zájmu mohu vést i práce teoretické, nebo založené na práci s agregovanými daty.

Mezi oblasti mého zájmu patří:

• · Stárnutí (nejen) v kontextu klimatické změny
• · Vztah mezi urbánními a rurálními kontexty, centry a periferiemi (i v kulturním smyslu)
• · Sociologie architektury, městské plánování a urbanismus
• · Sociologie bydlení, domova a domesticity
• · Sociologie každodennosti
• · Sociologie ne/čistoty, aj.

Pro přípravu diplomových prací v této oblasti je k dispozici rozsáhlá nabídka literatury.

Nutným předpokladem pro volbu některého z uvedených témat diplomových prací je dobrá čtenářská znalost angličtiny (většina relevantní literatury není bohužel v českém jazyce), metodologie a absolvování kurzu Ekopsychologie.

Tematické okruhy:

• Klima, dekarbonizace a Green Deal: diskurzy české mediální debaty před volbami do Evropského parlamentu 2024
• Dekarbonizace venkova: opatření pro sociálně-citlivou dekarbonizaci v rurálních oblastech
• Komunikace rozvoje větrné energetiky ve venkovských oblastech
• Greenfilming: Nové trendy v hledání zeleného obsahu pro filmový průmysl
• Národní parky lidem: spolupráce s obyvateli národních parků v ochraně přírody
• Komunikace ochrany přírody/biodiverzity v národních parcích / v zemědělské krajině / ve městech
• Psychologické otázky ochrany přírody/biodiverzity
• Ochrana klimatu / dekarbonizace v komunikačních experimentech
• Jak mluvit s dětmi o klimatické krizi
• Environmentální hnutí v časech populisticko-autoritářských vlád (např. „Orbánovo“ Maďarsko)
• Kritika současné kapitalistické společnosti z hlediska současné psychologie
• Rebound efffect v oblasti environmentálního chování
• Reflexe Richarda Louva a „nature deficit disorder“ v odborné literatuře

Svůj odborný zájem soustředím zejména na oblast kvalitativního empirického výzkumu orientovaného na environmentální aspekty životního způsobu, potažmo obecněji na vztah k přírodě. Vítám zejména návrhy výzkumů, jež jsou situovány na pomezí sociální antropologie a environmentalistiky a staví na terénních/etnografických postupech. Obracet se na mne můžete i s tématy, jež se týkají ekologického hnutí anebo reprezentace environmentálních témat v médiích.

Náměty prosím konzultujte s dostatečným předstihem; lépe měsíců než týdnů. Níže uvedené návrhy berte spíše jako inspiraci k formulaci tématu vlastního; je nutné je ještě pečlivě zvážit a specifikovat. Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

Zájemce rovněž vyzývám, ať se seznámí s vypsanými tématy bakalářských prací – rozdělení prací na ty, jež jsou určeny magistrům, a na ty, jež jsou určeny bakalářům, nevnímám striktně.

Příklady konkrétních témat:

1. Emický pohled na povahu a příčiny klimatické změny

Jak o klimatické změně uvažují lidé, kteří jsou jejími dopady přímo zasaženi (např. ve formě sucha, povodní, kůrovcové kalamity…)?

2. Identita a kulturní kódy příslušníků českého environmentálního hnutí

Výzkumem Davida Hortona, který se zabýval příslušníky environmentálního hnutí ve Velké Británii, se lze inspirovat i v českém prostředí. Na jakém základě se identifikují příslušníci tuzemského environmentálního hnutí? Jak se jejich identita projevuje v žité každodennosti, ať už soukromé či veřejné? Jaká jsou typická místa, situace či způsoby jednání, kterými se odlišují od zbytku společnosti? (Ideální metodou je etnografický výzkum v rámci vybraného města.)

3. Životní způsob příslušníků kreativní profesí v environmentální perspektivě

4. Bohatci a klimatická změna

Jak reagují bohatí lidé na existenci klimatické změny? Reflektují environmentální dopady svého životního způsobu? Jaké jsou jejich adaptační strategie?

5. Extinction Rebellion/Fridays for Future: Kdo jsou členové a jaké jsou jejich motivace?

6. Podporují pěší turisté výrazněji pro-environmentální aktivity?

Zahraniční empirické studie (např. Zaradic, Pergams & Kareiva 2009) naznačují zajímavou souvislost. Podporovatelé environmentálních organizací se výrazně často rekrutují z okruhu pěších turistů – a to i ve srovnání s těmi, kdo se věnují jiným outdoorovým aktivitám. Přihlédneme-li k historickému vývoji ochrany přírody (potažmo turismu), nezdá se tato spojitost až tak překvapivá. Ukázala by na tutéž korelaci i sonda mezi pěšími turisty v ČR? Liší se environmentální postoje „vycházkářů“, pěších turistů a dejme tomu cyklistů? (navrhovaný vzorek představují klienti outdoorových cestovních kanceláří Kudrna či Alpina)

7. Chovám se ekologicky – třídím odpad

S ekologickou příznivostí životního způsobu jednotlivce bývá často na prvním místě spojována recyklace. Podle průzkumů Eurobarometer je tato asociace mezi českou veřejností ve srovnání se zahraničím nebývale silná. Jak tento fenomén interpretovat? U koho a v jakých kontextech se objevuje? (Existují například signály, že u mladší generace tato inklinace slábne.) Lze vysledovat, jaké má kořeny?

8. Zahrádkaření etnických menšin

Vedle urbanistické, ekonomické, společenské či ekologické dimenze může mít organizované zahrádkaření také význam inkluzivní. V rámci různorodých projektů často slouží jako prostředek k zapojení přistěhovaleckých či jinak marginalizovaných skupin do komunitního života a pomáhá jejich členům vyrovnávat se s podmínkami materiální chudoby, sociálního vyloučení či nedostatku kvalitních potravin a volnočasového vyžití. Jaká má takovýto typ zahrádkaření kulturní specifika? Zohledňují je různé rozvojové projekty? Jaké si tyto projekty dávají cíle a na jaká narážejí úskalí? Možno zpracovat jako přehledovou studii, či jako case study. Vítané je zaměření výzkumu na Romy. Diplomová práce může navázat na projekt katedry METURBAN.

9. Post-aktivisté

Jaký je pohled na environmentální situaci a aktivismus u těch, kdo byli aktivní v environmentálním hnutí v minulosti? Jak zpětně hodnotí své úsilí? Objevují se u nich znaky zklamání či vyhoření?

10. Environmentalisté a vize budoucnosti: optimisté, nebo pesimisté?

Běžně se lze setkat s předpokladem, že většina příslušníků environmentálního hnutí má černé vidění budoucnosti: typický je pro ně katastrofismus a očekávání brzkého civilizačního kolapsu, ne-li misantropismus. Nakolik to platí? Jaká je ve skutečnosti jejich představa o budoucím vývoji? V čem se optimisté od pesimistů liší? Životní trajektorií, postoji, zkušenostmi? (Empirický výzkum mezi příslušníky environmentálního hnutí; vhodná je alespoň základní orientace v psychologii.)

11. Religiozita ochránců přírody

Obecně se soudí, že mezi ochránci přírody převažují buddhisté, pohani či vyznavači různých New Age spirituálních proudů; případně agnostici. Empirické doklady o spirituálním životě environmentalistů však scházejí. Jaký je mezi nimi například podíl křesťanů?

12. Xenofobie a ochrana přírody

Ochrana přírody bývá obvykle spojována s progresivní levicí, jež bývá vstřícná vůči menšinám a obecně vůči multikulturní politice. Četné empirické doklady však ukazují na silnou roli xenofobie v postojích ochránců přírody.

13. „Ekologicky ušlechtilý divoch“ v české literatuře

Nedílnou součástí stereotypu „ušlechtilého divocha“ je jeho environmentální dimenze. V jaké podobě se v historii projevovala v české literatuře? Je žádoucí zaměřit se jen na některý segment širokého tématu. Namísto literatury je možné zvolit film, hudbu či divadlo.

14. Vztah nativních společností k přírodě v očích environmentalistů

Ochránci přírody bývají často stereotypně považováni za skupinu, která je ve svých postojích silně ovlivněna romantismem a New Age spiritualitou, a která tím pádem nahlíží na vztah nativních neevropských společností k přírodě s nemístným obdivem. Jak tomu je ve skutečnosti?

[aktualizováno 17. 2. 2021]

Uvítám vlastní návrhy témat práce z oblasti hospodářských aktivit člověka v krajině, společensko-ekonomických aspektů ekologického zemědělství, zahrádkaření, samozásobitelství rostlinnými a zejména živočišnými produkty. Důrazně žádám, aby uchazeč o Seminář k diplomové práci I měl splněny prerekvizity předmětu.
Pro inspiraci nabízím okruhy, konkrétní téma včetně názvu bude stanoveno na základě konzultací při zpracovávání Námětu práce:

REZERVOVÁNO Zvíře v současné symbolice světových armád – existují moderní totemická zvířata?

Zvíře a válka v českých zemích – práce může vyjít z přístupu autorů prací zmiňovaných zde: http://www.vesmir.cz/clanek/zvirata-ve-valce-oddana-ale-nedobrovolna-valecna-sluzba

Zemědělství a příroda období nástupu moderních forem hospodaření v literatuře a tisku – od druhé poloviny 18. st. do druhé poloviny 19. st. prochází zemědělství v českých zemích obdobím výrazné změny technologie a produkčních postupů. Práce navazuje na diplomovou práci, obhájenou v lednu 2019, která zkoumala dobové odborné a vzdělávací texty a přístup jejich autorů k přírodě jako prostředí produkce. Další práce má sledovat téma v beletriii a populární literatuře (rolnické kalendáře ad.).

Příroda a krajina v českých a moravských muzeích

Národní program ochrany genofondu původních plemen a jeho účastníci – existuje program podpory chovu tradičních českých a moravských plemen hospodářských zvířat (včetně ryb i včel). Práce se zaměří na chovatele zapojené do programu – v čem se liší od běžných chovů? http://genetickezdroje.cz/narodni-program-uvod/

Zemědělství a potraviny „čisté a nečisté“ – v diskusích se objevuje argument ˇčistoty“ a hygieničnosti v uzavřených chovech hospodářských zvířat či hydroponickém pěstování rostlin. Je půda, hnůj, kompost považován za „nečisté“? Proč, odkdy? Téma vhodné pro absolventa sociologie, SAN, historie apod.

Aktualizováno: 6. 12. 2023

Uvítám témata spojená s historickým vztahem mezi lidskou společností a přírodou. Kromě nabízených témat můžete přijít i s vlastním návrhem.

1. Historické aspekty agrolesnictví v České republice (vybraný typ agrolesnictví – např. lesní pastva, stromy na polích, hrabání steliva – nebo vybraná oblast)
2. Revitalizace tradičního lesního hospodaření v současné ochraně přírody. Kde a proč se to dělá? Co může minulost nabídnout budoucnosti?
3. Environmentální historie v České republice. Jak se narodil a vyvinul tento obor v posledním čtvrtstoletí?
4. Přírodní katastrofy v minulosti jako motivace pro více udržovatelné hospodaření v krajině. Jak se lidé poučili (či nikoliv) z přírodních katastrof (např. vichřice, povodeň, sucho, kůrovcová kalamita)?

Závěrečné práce zabývající se tématem interpretace místního dědictví. Z možných okruhů:

• Analýza naučných stezek vybudovaných v rámci Programu rozvoje venkova
• Zaměření programů návštěvnických středisek CHKO a NP, konceptualizace jejich dopadů na veřejnost
• Interpretace místního dědictví jako agens konstituování sdíleného příběhu komunity
• Slunce do škol – výsledky grantového schématu po 15 letech

1) Organizing food/textiles/wood provision sustainably: How are local or global food/textiles/wood value chains structured and organized? How are sustainable value chains organized differently? Which difference can organization make in production behavior? Can global value chains be sustainable? Can they be resilient? A related thesis topic and research question should focus on one specific natural resource and related value chain within an empirical case study. A related thesis could use theories and qualitative or quantitative methods from political economy and ecology, qualitative game theory, or actor-centered network and institutional analysis, among others.

2) Water and energy in agricultural systems: How energy- and irrigation-dependent are agricultural systems? How can organic or permaculture differ with respect to energy and water input and related organization? Which difference can renewable energies make? A thesis related to this topic could cover selected climate-specific agricultural systems from Europe or Asia and related governance structures for the provisioning of natural resources for food production. The thesis could use theories and methods from political economy and ecology, game theory, network and institutional analysis.

3) Understanding cooperative governance and public goods provisioning: What characterizes entrepreneurship and collective action in the context of eco-social co-operatives? How does cooperative entrepreneurship differ from other forms? Which role do co-operatives play in public utilities? This thesis should contain an empirical part that could focus on recently founded co-operatives, for example. The thesis could employ any suitable theory and qualitative or quantitative empirical method, including qualitative comparative analysis.

4) Board games, complex experiments, and ecological economics: Who were the inventors of the board game Monopoly? Which ideas were behind this invention? Which role could board games and experiments play in social–ecological transformations? As an MA thesis, this topic could include an experiment, or an empirical study about perceptions of the game narratives and related beliefs, or related questions concerning games in society, economics, and the environment.

5) Drivers and constraints of climate and energy policies: Which factors support or constrain the renewable energy expansion and energy transition that is so urgently needed for climate mitigation? Which role does the labor market play? This thesis could build on theories from ecological economics and conduct an input-output analysis for a selected country.

6) Commons, cooperation, and common-pool resources: Why and how are natural resources related to agriculture, fisheries, or forestry often governed as commons? Which resources are these? Which role do co-operatives play for commons? What favors cooperation? This thesis could build on suitable theories from evolutionary or institutional analysis, among others.

7) Sustainable agricultural transformation pathways within an ecological macroeconomic framework: How can sector dependencies (input-output structures) of agriculture help us to identify ways of governing the post-growth transformation of agriculture? This thesis could build on theories from ecological economics and conduct an input-output analysis for a selected country.

8) Macroeconomic adaptation to stationary states: Do macroeconomic growth imperatives exist? How can the economy be transformed or adapted to stabilize without growth? Which role can monetary policy play in transformation pathways? How is monetary policy related to land policy? A thesis in this field requires studying monetary and Post-Keynesian macroeconomic theory. The focus can be on a theoretical contribution, but an empirical comparative or case study, including central bank policies, is recommended.

9) Critical infrastructures and sustainability transitions: Which role do public infrastructures play in the provisioning governance of our societies? Which ones are critical and how are they governed? How does their governance influence their resilience in the case of shocks and the social­–ecological transformation that is needed to stay within planetary boundaries? A related thesis can employ ecological economics theories, input–output analysis, and qualitative methods.

Any other related topic: I am open to any other topic that is related to my courses and my own work. See my publications and the projects I currently lead and have been leading in the past.