Pravidla studia

Pravidla studia a studijní katalog

Studující se řídí pravidly popsanými ve studijním katalogu svého příslušného imatrikulačního ročníku. Studijní katalogy jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na níže uvedených odkazech:

Obecná pravidla studia jsou následující:

Způsob studia (kreditní systém)

a) Studijní program EVN na Katedře environmentálních studií je koncipován jako jednooborový studijní program nebo jako sdružené studium, kde si Environmentální studia vyberete jako hlavní či vedlejší studijní program. Standardní doba studia je 3 roky (šest semestrů). Realizuje se na základě kreditního systému.

b) Povinné předměty (kredity A) tvoří základ studovaného oboru a musejí být proto absolvovány povinně všechny. Pokud studující některý z povinných předmětů již absolvoval v průběhu předchozího studia jiného oboru, může mu být vyučujícím daného předmětu uznán. Povinně volitelné předměty (kredity B) si studující zapisuje podle svého studijního zájmu. Volitelné předměty (kredity C) si studující volí nad rámec předmětů obsažených v studijním programu ENS, z nabídek vypisovaných na kterékoliv fakultě MU. Může za ně získat 5 kreditů. Za předměty, které jsou nabízeny paralelně na více oborech, lze získat příslušné kredity pouze jedenkrát – lze je vykazovat na jednom oboru.

c) Kurzy si lze zapisovat v jakémkoliv sledu. Výjimku tvoří kurzy návazné – předpokládající znalosti z kurzu jiného. Tuto posloupnost zápisu, jak je vždy uvedena ve studijním katalogu, případně v ISu MU, je nutno respektovat. Optimální pořadí zápisu studijních předmětů doporučujeme ve Studijním katalogu.

d) Studující v bakalářském studiu musí absolvovat nejméně 1 předmět vedený v anglickém jazyce.

e) Aby se studující mohl přihlásit ke státní bakalářské zkoušce musí získat nejméně 90 kreditů.

f) Podvodné jednání, zejména plagiátorství kontrolních a závěrečných textů a prací, je v rozporu s morálními principy akademické obce. Bude postihováno podle norem ustavených Masarykovou univerzitou.

Komunikace studujících a učitelů

a) Vedle přednášek a seminářů vypisují učitelé konzultační hodiny (nejméně 2 vyučovací hodiny týdně).

b) Vedoucí katedry pověřuje učitele-poradce pro studium, na kterého se studenti mohou obracet ve studijních záležitostech (na programu ENV je to Ing. Zbyněk Ulčák, PhD.).

Praxe

Praxe se vykonává dle pravidel určených plánem studia. Podrobnější informace jsou k dispozici zde.

Seminář k bakalářské práci

a) Zápis do Semináře k bakalářské práci I se provádí v předpokládaném předposledním semestru studia. Seminář k bakalářské práci II si studující povinně zapisuje v semestru, kdy hodlá bakalářskou práci odevzdat, přičemž prerekvizitou je úspěšné absolvování Semináře k bakalářské práci I.

b) Seminář k bakalářské práci II je ukončen odevzdáním bakalářské práce k obhajobě. Teprve pak jsou za seminář započítány kredity. POZOR! O vedení práce je třeba jednat včas, se značným předstihem. V prvním kontaktu může být potvrzena platnost tématu (nebylo téma už zadáno?, či obhájeno? – zkontrolujte v seznamu již zadaných témat, vyjasnění míry obtížnosti apod.). Pak následuje poměrně dlouhá fáze (trvající spíš měsíce než týdny!), v níž se student připravuje k vypracování NÁMĚTU. Kvalitně připravený námět je předpokladem pro úspěšnou další práci.

Odevzdání bakalářské práce

a) Termín odevzdání BP stanovuje terminář katedry, u BP je to přibližně tři týdny před obhajobou.

b) Studijní řád MU ukládá závazně odevzdání BP v elektronické podobě. Katedra požaduje odevzdání 2 výtisků pro potřeby vypracování posudků, obhajoby a interní archivace. Možná je termovazba a vazba kroužková. Termín osobního odevzdání práce na sekretariátu katedry je shodný s vložením textu do IS a je oznámen v termináři katedry pro příslušný semestr.

c) BP není přijata, nesplňuje-li všechny předepsané náležitosti (viz bod 5).

d) Katedra (fakulta, MU) nehradí žádné náklady spojené s přípravou a realizací (množení dotazníků, cestovné, pořizování dat, jejich analýza ap.), vedením (vede-li práci externista) konzultacemi atd.

Obhajoba bakalářské práce

Obhajoba BP je komisionální a veřejná. Práce je posuzována oponentem a vedoucím BP. Oponenta určuje katedra.

a) Průběh obhajoby
1.) Prezentace BP (pěti až desetiminutové slovo diplomanta). Má komisi informovat o důvodu volby tématu, základních výsledcích (oponenti se v posudku tlumočením obsahu práce již většinou nezabývají), případně o dalším možném bádání na dané téma. Pokud je to zajímavé, zmínka o hlavních obtížích při zpracování. Zajímavé bývá sdělení „co bych nyní udělal jinak“.

Poznámky:

V této fázi se ještě nevyjadřujte k posudkům!
POZOR! Kdo přesáhne desetiminutovou lhůtu, bude přerušen. Doporučujeme držet se raději pěti minut, zejména proto, aby se dostalo na diskusi, která bývá zajímavá.

2.) Přečtení posudku vedoucího práce
3.) Přečtení posudku oponenta
4.) Odpověď na posudky – jádro obhajoby. Není třeba vždycky reagovat na všechny připomínky. Ale je třeba si odpovědi připravit – komise spolu s posuzovateli na místě rozhodne, co z posudků lze vypustit.
5.) Reakce posuzovatelů
6.) Diskuse, v níž o práci debatují se studentem členové komise, ale i ostatní účastníci.
7.) Jednání komise bez přítomnosti studenta a hostů.
8.) Vyhlášení výsledku obhajoby (je možné i po skupinách, např. dopoledne a odpoledne)

b) Hodnocení
O tom, zda práce vyhověla požadavkům a o její klasifikaci, rozhoduje při obhajobě komise. Obecně platí, že pro komisi jsou rozhodujícími podklady text práce a průběh obhajoby, zatímco posudky vedoucího práce a oponenta mají poradní hlas. Výsledná klasifikace závěrečné práce se proto může lišit od návrhů vedoucího i oponenta práce!
Poznámka: Doporučujeme studentům, aby se již během tvorby BP seznámili se strukturou oponentských posudků, jaký katedra navrhuje oponentům. To umožňuje lépe pochopit, na co bude při hodnocení BP kladen důraz.

Návod, jak psát posudky (zejména pro externí oponenty), najdete ZDE.

Státní závěrečná bakalářská zkouška

Podrobné informace najdete na podstránce Státní závěrečná zkouška.