Jaké stipendium doktorand pobírá a jaké další částky může student dostat?
Měsíčně dostává studující 12 000 Kč (čistého, bez dalších srážek a zdanění), má také stále výhody studentů. Po dobu standardní délky studia získávají studující každoročně finanční podporu (na cesty, materiály, překlady atp.) a ohodnocení z tzv. specifického výzkumu. Mají také možnost získat finance za odbornou i popularizační publikační činnost a to i po uplynutí standardní doby studia.
Jaké jsou podmínky doktorského studia?
Základní informace a rozpis předmětů naleznete zde a zde.
Zásadní části studia je dizertační práce – ta je vlastně hlavním výstupem studia, na které by se mělo pracovat pod dohledem školitele po celou dobu a její význam je výrazně důležitější než magisterské či bakalářské práce. Studium dále obsahuje – jako součást přípravy na dizertaci – i tvorbu dvou vlastních časopiseckých textů a dvou prezentací na konferencích. Asi nejtypičtější a současně nejzásadnější součástí studia, je čtyřsemestrální doktorský seminář. V něm doktorandi/ky prezentují svoji disertaci, trénují vystoupení na konferenci, prezentují texty, popularizační přednášky atp. Zásadní součástí studia
Doktorské studium je jen z malé části založeno na absolvování předmětů ve formě přednášek. V průběhu celého studia jsou fakticky jen dvě, a to si je studující dle svého zájmu, dle zaměření disertační práce a na základě domluvy se svým školitelem / předsedou OR volí z předmětů základního studia. Předměty je možné si volit z nabídky napříč fakultami MU a také v rámci univerzit v ČR i v zahraničí.
Kolik a kde musí doktorandi/ky publikovat? Kdo s tím pomůže?
Doktorand/ka musí publikovat jeden text v českém či slovenském odborném tisku (článek, kapitola v knize) a jeden text v odborném zahraničním tisku (WoS Q1-3, Scopus Q1-2). Je možné publikovat texty i ve spolupráci s dalšími autory.
Je zapotřebí jedné prezentace na české a jedné na zahraniční konferenci.
Pomoci by měl především školitel či vedoucí PhD semináře, kterým je nyní doc. Jan Činčera.
Kolik hodin musí doktorandi odučit?
Předmět Pedagogická praxe je splněn po absolvování 150 hodin věnovaných výuce. Nemusí to však být výhradně přímá výuka (včetně přípravy na výuku) - hodiny zahrnuji i vedení bakalářských prací, pomoc s opravováním esejů, oponování DP a BP atp.
Nakolik má doktorand volnou ruku ve výuce předmětů?
Studující má při realizaci přednášek do určité míry volnou ruku. V každém případě se přihlíží k jeho specializaci. Řada hodin pedagogické praxe proběhne například v rámci pomoci s testováním a zkoušením školiteli, vedením bakalářských prací (témata doktorand sám vypisuje), v případě zájmu si doktorand může navrhnout i vlastní předmět. Ten by měl ale zapadat do celkového profilu absolventa programu. Součástí studia bývá i menší podíl na výuce předmětů, které nejsou úzce profilované (např. Práce s odborným textem pro Bc. i mgr. stupeň).
Kdo může disertaci vést?
Seznam školitelů naleznete zde.
Principiálně může vést doktorskou práci každý odborník/ce na danou problematiku s titulem Ph.D., který bude schválen Vědeckou radou fakulty a samozřejmě Oborovou radou Environmentálních studií. Na MU může vést školitel s titulem prof./doc. maximálně 5 doktorských prací, školitel s titulem Ph.D. pouze 1 disertaci.
Existuje také institut konzultanta/ky, kteří disertaci nevedou, ale pomáhají studentovi. Ty schvaluje pouze Oborová rada.
Na koho se můžete obrátit v případě dotazů?
Se svými dotazy se můžete obrátit na předsedu oborové rady PhD studia, kterým je doc. Karel Stibral. Studentskou poradkyní je doktorandka Bc. Nikola Benčová, M.A., technickou stránku studia v univerzitním systému IS řeší asistentka katedry Bc. Petra Burišková.