Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška

Informace ke státní závěrečné zkoušce

Vzhledem k přechodné mimořádné situaci je forma SZZ upravena dle aktuálních pokynů rektorátu a fakulty - proběhne v ústní podobě on-line, je nezbytné mít kameru. Uvedené okruhy zůstávají v platnosti, následující vzor testu necháváme zveřejněný pro příští SZZ.

(podrobný popis obhajoby BP se nachází pod záložkou Obhajoba bakalářské práce)

  1.  K obhajobě BP i ke státní zkoušce se studenti přihlašují prostřednictvím IS.
  2.  Přihlášku je nutné podat v termínu, který je určen terminářem katedry. Na pozdě doručené přihlášky nebude brán zřetel.
  3.  Všechny zkoušky z neuzavřených předmětů lze skládat po předložení přihlášky ke SZZ. Musí však být hotové nejpozději tři pracovní dny před termínem SZZ.
  • všechny diplomy či potvrzení o jazykových zkouškách student odevzdá nejpozději k datu konání státní závěrečné zkoušky (viz terminář).

 

Tematické okruhy SZZ

Tematické okruhy k SZZ (bakalářský stupeň), Environmentální studia, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Vzhledem k přechodné mimořádné situaci  bude forma SZZ upravena dle aktuálních pokynů rektorátu a fakulty. SZZ pravděpodobně neproběhne v tradiční formě testu a eseje. Uvedené okruhy zůstávají v platnosti.

Upozornění: Při přípravě se neopírejte jen o poznámky z přednášek. Těžiště studia spočívá v samostatné četbě.

Verzi tohoto dokumentu v PDF najdete zde.

Jednooborový studijní plán

Státní závěrečná zkouška je písemná a skládá se za dvou částí.

První část (předmět SZZ „Společenskovědní a přírodovědné aspekty environmentálních otázek“) je tvořena testem s otevřenými otázkami i otázkami multiple choice. Cílem této části je především ověření znalostí nabytých během studia.

Druhá část (předmět SZZ „Společenskovědní a humanitní aspekty environmentální problematiky“) je tvořena esejem. Esej ověřuje kompetence studujících pro analýzu vybraných fenoménů souvisejících se současnými environmentálními problémy, jejich příčinami, projevy a možnými řešeními. Předpokládaný rozsah eseje je 1000-1500 slov.

Esej je hodnocen podle těchto kritérií:

  • dodržení formátu (splnění zadání, věcná správnost eseje, odpovídající odborná úroveň textu),
  • práce s odbornou literaturou (využití odborné literatury či jiných relevantních zdrojů), pokud jí téma zahrnuje
  • syntetizující a systémové myšlení (schopnost reflektovat vybrané téma z perspektivy celku i více oborů, schopnost analyzovat vzájemné vztahy mezi diskutovaným fenoménem a dalšími jevy),
  • pluralitní myšlení (schopnost reflektovat diskutovaný fenomén z perspektiv více názorových skupin),
  • formulace vlastního názoru (schopnost jasně vyjádřit a argumentačně podepřít vlastní názor na diskutované téma a odlišit jej od fakt a názorů formulovaných v literatuře).

 

Otázky pro první i druhou část SZZ jsou tvořeny na základě těchto tematických okruhů:

Základy vědeckého myšlení - filosofie vědy v 19. a 20. století. Základní epistemologické přístupy v sociálních vědách. Charakter kvantitativního výzkumu v sociálních vědách a jeho využití v environmentalistice. Charakter kvalitativního výzkumu v sociálních vědách - hlavní přístupy a jejich specifika. Výzkumná etika. Dotazníkové šetření. Konstrukce výzkumného vzorku - srovnání kvali a kvanti postupů. Kritéria kvality v kvalitativním a kvantitativním výzkumu.  Forma a obsah odborného textu, citační normy a zvyklosti.

Biocenóza, abiotické prostředí – sluneční energie, vzduch, voda a půda. Producenti – konzumenti – dekompozitoři. Populace, limity růstu, ekologická valence, gradace, migrace. Společenstvo, biodiverzita, sukcese a její formy, vztahy mezi organismy (konkurence, predace). Evoluce, přírodní výběr, konvergence, divergence, životní strategie, efekt Červené královny, biogeografické oblasti, biomy. Krajinná ekologie, Struktura krajiny. Krajinná složka, koridory, matrice. Přirozená dynamika krajiny, vývoj krajiny. Krajina měněná člověkem. Historie využívání krajiny a dnešní narušení krajiny. Fragmentace krajiny a posuzování ekologické stability. Využití krajinné ekologie. Krajinné plánování, územní plány, územní systémy ekologické stability (ÚSES), migrační koridory, krajinný ráz.

Jedinečnost buňky a její metabolismus. Různé typy metabolismů. Život na souši a ve vodách. Biologická teorie stresu.  Základní principy genetiky a dědičnosti, rozdíl mezi přirozeným a umělým výběrem, klasickým šlechtěním a metodami genetického inženýrství. Evoluce, biologická evoluce,  vymírání a vznik nových druhů z evoluční perspektivy.

Subjekty práva životního prostředí. Organizace a formy činnosti veřejné správy v oblasti životního prostředí. Mezinárodněprávní závazky České republiky. Základy správního práva procesního a správního soudnictví. Právo na informace o životním prostředí. Posuzování vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí se zaměřením na účast veřejnosti (SEA/EIA). Účast veřejnosti v procesních postupech veřejného stavebního práva a práva životního prostředí. Odpovědnost v právu životního prostředí.

Geografické myšlení - pluralita teoretických tradic a přístupů. Krize tradiční regionální metody a počátky moderní geografie. Evoluční teorie a přírodní determinismus. Anarchistická alternativa. Francouzská, berkeleyská a chicagská škola. Poválečná krize, kvantitativní revoluce, regionální věda a její kritika. Pozitivismus a post-pozitivistické přístupy. Behaviorální a humanistická kritika. Radikální a marxistická geografie. Politická ekologie. Feministické geografie. Teorie strukturace a kritický realismus. Kulturní obrat a postmodernismus. Geografie (post)modernity a postmoderní geografie. Strukturalismus, post-strukturalismus a post-strukturalistické geografie. Vztah moci, vědění a prostoru. Post-koloniální a dekoloniální kritika. Teorie aktér-síť. Klíčové koncepty: prostor, místo, měřítko.

Globální environmentální problémy. Dynamika růstu lidské populace. Environmentální a sociální souvislosti spotřeby. Potravinové zdroje, hlad, plýtvání potravinami. Vodní zdroje, spotřeba a využití vody, znečištění vody. Anorganické zdroje a jejich environmentální aspekty. Energetika, neobnovitelné a obnovitelné zdroje energie. Znečištění ovzduší ve světě a jeho dopady. Změna klimatu. Současné trendy biodiverzity. Degradace půd a deforestace.

Environmentální rizika, průmyslové a zemědělské hospodaření, možnosti a meze technologických řešení. Riziko, percepce rizika. Lokální vlivy průmyslu a zemědělství na prostředí – voda, ovzduší, půda. Doprava a životní prostředí. Životní prostředí v ČR. Biochemické cykly. Eutrofizace, acidifikace.  Reaktivní a proaktivní strategie ochrany ŽP.

Historie ekonomického myšlení, ortodoxní a heterodoxní ekonomické směry, ekologická vs. environmentální ekonomie, ekonomičtí „disidenti“. Kritika neoklasického ekonomického paradigmatu. Důsledky aplikace neoklasické ekonomické teorie v praxi pro životní prostředí, externalizace nákladů, environmentální konflikty. Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost. Ekonomická lokalizace, ekonomická demokracie a nerůst. Družstva dnes a v minulosti, (eko) sociální podniky, komunitní měny, etické finančnictví, nepeněžní ekonomika, koncept commons – občina a její souvislosti.

Vznik antické filosofie, pojem přírody v antice, Presokratikové, Sókratés. Platón (teorie idejí, její důsledky pro pojetí přírody, etiky, politiky). Aristotelés (základy aristotelské ontologie, etiky a vědy). Aristotelés jako zakladatel biologického myšlení. Helénistické filosofické školy (epikurejci, stoici, skepse, Plotínos, novoplatonismus). Raně a vrcholně středověká filosofie, základní charakteristika a problémy (zejm. sv. Augustin x sv. Tomáš). Renesanční a raně novověká filosofie (základní charakteristika zlomu v novověké filosofii, dvojkolejnost novověké filosofie - empirismus a racionalismus. René Descartes, jeho pojetí organismu jako mechanismu, ontologie a její význam.  Osvícenství (základní charakteristika osvícenství, principy rozumu ve společenských vědách, problém rozumu a emocí), Nové pohledy na vztah přírody a civilizace - J. J. Rousseau, I. Kant. Vybrané směry filosofie 19.-20. století – Marxismus, Existencionalismus. Vybrané směry filosofie 20. století - postmoderní filosofie.

Základní mravní pojmy a postoje. Environmentální etika. Typologie environmentální etiky  - teocentrická environmentální etika, biocentrická environmentální etika, systémové pojetí environmentální etiky, hlubinná ekologie v pojetí Arne Naesse, hlubinná ekologie v pojetí Naessových následovníků, shrnutí typologie environmentálně příznivých postojů. Vztah ke zvířatům - Peter Singer.

Vztah k přírodě a životnímu prostředí a její "ochrana" v historii Evropy do raného novověku. Mechanistický x vitalistický přístup k přírodě a organismům v raně novověké vědě. Preromantický (J. J. Rousseau aj.) a romantický vztah k přírodě a první akce směřující k její ochraně; A. von Humboldt jako zakladatel environmentálního myšlení, Nástup vědeckého založení ochrany přírody; 19. století a ochrana přírody. Vznik chráněných území, Národních parků a prvních společností na ochranu přírody druhé půle 19. stol. a začátku 20. stol. v Evropě a USA. Conservation x preservation přístup. Vztah k přírodě a její ochrana ve Třetí říši a komunistických zemích. Nové vlny environmentalismu - Rachel Carson, Silent Spring, a nástup environmentálního hnutí.  Sedmdesátá a osmdesátá léta v Evropě i ve světě; Historie reflexe klimatické změny; „Zelené“ politické strany. Dálně-východní vztah k přírodě a její ochraně; Indie: „Environmentalismus chudých“ a odkaz Mahátma Gándhího. Devadesátá léta (kongres v Riu 1992 atd.) a první dekády 21. století.

Environmentální výchova. Trendy v současném pojetí environmentálního a udržitelného vzdělávání (EVVO): celoškolní, pluralitní, participativní přístup k výuce. Emancipační versus instrumentální přístup. Hlubší analýza libovolného konkrétního směru (např. místně zakotvené učení, klimatické vzdělávání). Vztah k přírodě a jeho reflexe v rámci environmentální výchovy. EVVO jako výchova posilující aktivní občanské zapojování do řešení problémů životního prostředí v komunitách. Praxe EVVO v České republice: analýza silných a slabých stránek.

 

LITERATURA – následující tituly nejsou míněny jako zdroje k výše uvedeným okruhům, k těm studující obdrželi dostatečné množství literatury během studia. Ke SZZ dále doporučujeme tuto literaturu, která tyto zdroje doplňuje i rozšiřuje:

Atlas klimatické změny - https://faktaoklimatu.cz/atlas

Johanisová, N., 2014: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Masarykova univerzita, Brno

Keller, J.: Až na dno blahobytu (ke společenským kořenům ekologické krize). Různá vydání

Librová, H., 1994: Pestří a zelení. . Veronica, Brno

Lorenz, K.: Osm smrtelných hříchů. Různá vydání

Moldan, B., 2009, 2015: Podmaněná planeta, Karolinum Praha, (přednostně vydání z 2015, kniha je dosti obsáhlá, doporučujeme orientační seznámení)

Novotná, H., Špaček, O., & Šťovíčková Jantulová, M. (Eds.), 2020: Metody výzkumu ve společenských vědách. FHS UK, Praha

Ramachandra Guha, 2020: Environmentalism: A Global History. ‎Pearson

Sádlo, J. a kol., 2008: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha

Schumacher, E. F.: Malé je milé. Doplněk, Brno – různá vydání

Hlavní studijní plán

Státní závěrečná zkouška je písemná a skládá se za dvou částí.

První část (předmět SZZ „Společenskovědní a přírodovědné aspekty environmentálních otázek“) je tvořena testem s otevřenými otázkami i otázkami multiple choice. Cílem této části je především ověření znalostí nabytých během studia.

Druhá část (předmět SZZ „Společenskovědní a humanitní aspekty environmentální problematiky“) je tvořena esejem. Esej ověřuje kompetence studujících pro analýzu vybraných fenoménů souvisejících se současnými environmentálními problémy, jejich příčinami, projevy a možnými řešeními. Předpokládaný rozsah eseje je 1000-1500 slov.

Esej je hodnocen podle těchto kritérií:

  • dodržení formátu (splnění zadání, věcná správnost eseje, odpovídající odborná úroveň textu),
  • práce s odbornou literaturou (využití odborné literatury či jiných relevantních zdrojů), pokud jí téma zahrnuje
  • syntetizující a systémové myšlení (schopnost reflektovat vybrané téma z perspektivy celku i více oborů, schopnost analyzovat vzájemné vztahy mezi diskutovaným fenoménem a dalšími jevy),
  • pluralitní myšlení (schopnost reflektovat diskutovaný fenomén z perspektiv více názorových skupin),
  • formulace vlastního názoru (schopnost jasně vyjádřit a argumentačně podepřít vlastní názor na diskutované téma a odlišit jej od fakt a názorů formulovaných v literatuře).

 

Otázky pro první i druhou část SZZ jsou tvořeny na základě těchto tematických okruhů:

Základy vědeckého myšlení - filosofie vědy v 19. a 20. století. Základní epistemologické přístupy v sociálních vědách. Charakter kvantitativního výzkumu v sociálních vědách a jeho využití v environmentalistice. Charakter kvalitativního výzkumu v sociálních vědách - hlavní přístupy a jejich specifika. Výzkumná etika. Dotazníkové šetření. Konstrukce výzkumného vzorku - srovnání kvali a kvanti postupů. Kritéria kvality v kvalitativním a kvantitativním výzkumu.  Forma a obsah odborného textu, citační normy a zvyklosti.

Biocenóza, abiotické prostředí – sluneční energie, vzduch, voda a půda. Producenti – konzumenti – dekompozitoři. Populace, limity růstu, ekologická valence, gradace, migrace. Společenstvo, biodiverzita, sukcese a její formy, vztahy mezi organismy (konkurence, predace). Evoluce, přírodní výběr, konvergence, divergence, životní strategie, efekt Červené královny, biogeografické oblasti, biomy. Krajinná ekologie, Struktura krajiny. Krajinná složka, koridory, matrice. Přirozená dynamika krajiny, vývoj krajiny. Krajina měněná člověkem. Historie využívání krajiny a dnešní narušení krajiny. Fragmentace krajiny a posuzování ekologické stability. Využití krajinné ekologie. Krajinné plánování, územní plány, územní systémy ekologické stability (ÚSES), migrační koridory, krajinný ráz.

Jedinečnost buňky a její metabolismus. Různé typy metabolismů. Život na souši a ve vodách. Biologická teorie stresu.  Základní principy genetiky a dědičnosti, rozdíl mezi přirozeným a umělým výběrem, klasickým šlechtěním a metodami genetického inženýrství. Evoluce, biologická evoluce,  vymírání a vznik nových druhů z evoluční perspektivy.

Globální environmentální problémy. Dynamika růstu lidské populace. Environmentální a sociální souvislosti spotřeby. Potravinové zdroje, hlad, plýtvání potravinami. Vodní zdroje, spotřeba a využití vody, znečištění vody. Anorganické zdroje a jejich environmentální aspekty. Energetika, neobnovitelné a obnovitelné zdroje energie. Znečištění ovzduší ve světě a jeho dopady. Změna klimatu. Současné trendy biodiverzity. Degradace půd a deforestace.

Environmentální rizika, průmyslové a zemědělské hospodaření, možnosti a meze technologických řešení. Riziko, percepce rizika. Lokální vlivy průmyslu a zemědělství na prostředí – voda, ovzduší, půda. Doprava a životní prostředí. Životní prostředí v ČR. Biochemické cykly. Eutrofizace, acidifikace.  Reaktivní a proaktivní strategie ochrany ŽP.

Historie ekonomického myšlení, ortodoxní a heterodoxní ekonomické směry, ekologická vs. environmentální ekonomie, ekonomičtí „disidenti“. Kritika neoklasického ekonomického paradigmatu. Důsledky aplikace neoklasické ekonomické teorie v praxi pro životní prostředí, externalizace nákladů, environmentální konflikty. Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost. Ekonomická lokalizace, ekonomická demokracie a nerůst. Družstva dnes a v minulosti, (eko) sociální podniky, komunitní měny, etické finančnictví, nepeněžní ekonomika, koncept commons – občina a její souvislosti.

Vznik antické filosofie, pojem přírody v antice, Presokratikové, Sókratés. Platón (teorie idejí, její důsledky pro pojetí přírody, etiky, politiky). Aristotelés (základy aristotelské ontologie, etiky a vědy). Aristotelés jako zakladatel biologického myšlení. Helénistické filosofické školy (epikurejci, stoici, skepse, Plotínos, novoplatonismus). Raně a vrcholně středověká filosofie, základní charakteristika a problémy (zejm. sv. Augustin x sv. Tomáš). Renesanční a raně novověká filosofie (základní charakteristika zlomu v novověké filosofii, dvojkolejnost novověké filosofie - empirismus a racionalismus. René Descartes, jeho pojetí organismu jako mechanismu, ontologie a její význam.  Osvícenství (základní charakteristika osvícenství, principy rozumu ve společenských vědách, problém rozumu a emocí), Nové pohledy na vztah přírody a civilizace - J. J. Rousseau, I. Kant. Vybrané směry filosofie 19.-20. století – Marxismus, Existencionalismus. Vybrané směry filosofie 20. století - postmoderní filosofie.

Základní mravní pojmy a postoje. Environmentální etika. Typologie environmentální etiky  - teocentrická environmentální etika, biocentrická environmentální etika, systémové pojetí environmentální etiky, hlubinná ekologie v pojetí Arne Naesse, hlubinná ekologie v pojetí Naessových následovníků, shrnutí typologie environmentálně příznivých postojů. Vztah ke zvířatům - Peter Singer.

Vztah k přírodě a životnímu prostředí a její "ochrana" v historii Evropy do raného novověku. Mechanistický x vitalistický přístup k přírodě a organismům v raně novověké vědě. Preromantický (J. J. Rousseau aj.) a romantický vztah k přírodě a první akce směřující k její ochraně; A. von Humboldt jako zakladatel environmentálního myšlení, Nástup vědeckého založení ochrany přírody; 19. století a ochrana přírody. Vznik chráněných území, Národních parků a prvních společností na ochranu přírody druhé půle 19. stol. a začátku 20. stol. v Evropě a USA. Conservation x preservation přístup. Vztah k přírodě a její ochrana ve Třetí říši a komunistických zemích. Nové vlny environmentalismu - Rachel Carson, Silent Spring, a nástup environmentálního hnutí.  Sedmdesátá a osmdesátá léta v Evropě i ve světě; Historie reflexe klimatické změny; „Zelené“ politické strany. Dálně-východní vztah k přírodě a její ochraně; Indie: „Environmentalismus chudých“ a odkaz Mahátma Gándhího. Devadesátá léta (kongres v Riu 1992 atd.) a první dekády 21. století.

 

LITERATURA – následující tituly nejsou míněny jako zdroje k výše uvedeným okruhům, k těm studující obdrželi dostatečné množství literatury během studia. Ke SZZ dále doporučujeme tuto literaturu, která tyto zdroje doplňuje i rozšiřuje:

Atlas klimatické změny - https://faktaoklimatu.cz/atlas

Johanisová, N., 2014: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Masarykova univerzita, Brno

Keller, J.: Až na dno blahobytu (ke společenským kořenům ekologické krize). Různá vydání

Librová, H., 1994: Pestří a zelení. . Veronica, Brno

Lorenz, K.: Osm smrtelných hříchů. Různá vydání

Moldan, B., 2009, 2015: Podmaněná planeta, Karolinum Praha, (přednostně vydání z 2015, kniha je dosti obsáhlá, doporučujeme orientační seznámení)

Novotná, H., Špaček, O., & Šťovíčková Jantulová, M. (Eds.), 2020: Metody výzkumu ve společenských vědách. FHS UK, Praha

Ramachandra Guha, 2020: Environmentalism: A Global History. ‎Pearson

Sádlo, J. a kol., 2008: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha

Schumacher, E. F.: Malé je milé. Doplněk, Brno – různá vydání

Studijní plán vedlejší

Státní závěrečná zkouška je písemná a skládá se za dvou částí.

První část (předmět SZZ „Společenskovědní a přírodovědné aspekty environmentálních otázek“) je tvořena testem s otevřenými otázkami i otázkami multiple choice. Cílem této části je především ověření znalostí nabytých během studia.

Druhá část (předmět SZZ „Společenskovědní a humanitní aspekty environmentální problematiky“) je tvořena esejem. Esej ověřuje kompetence studujících pro analýzu vybraných fenoménů souvisejících se současnými environmentálními problémy, jejich příčinami, projevy a možnými řešeními. Předpokládaný rozsah eseje je 1000-1500 slov.

Esej je hodnocen podle těchto kritérií:

  • dodržení formátu (splnění zadání, věcná správnost eseje, odpovídající odborná úroveň textu),
  • práce s odbornou literaturou (využití odborné literatury či jiných relevantních zdrojů), pokud jí téma zahrnuje
  • syntetizující a systémové myšlení (schopnost reflektovat vybrané téma z perspektivy celku i více oborů, schopnost analyzovat vzájemné vztahy mezi diskutovaným fenoménem a dalšími jevy),
  • pluralitní myšlení (schopnost reflektovat diskutovaný fenomén z perspektiv více názorových skupin),
  • formulace vlastního názoru (schopnost jasně vyjádřit a argumentačně podepřít vlastní názor na diskutované téma a odlišit jej od fakt a názorů formulovaných v literatuře).

 

Otázky pro první i druhou část SZZ jsou tvořeny na základě těchto tematických okruhů:

Biocenóza, abiotické prostředí – sluneční energie, vzduch, voda a půda. Producenti – konzumenti – dekompozitoři. Populace, limity růstu, ekologická valence, gradace, migrace. Společenstvo, biodiverzita, sukcese a její formy, vztahy mezi organismy (konkurence, predace). Evoluce, přírodní výběr, konvergence, divergence, životní strategie, efekt Červené královny, biogeografické oblasti, biomy. Krajinná ekologie, Struktura krajiny. Krajinná složka, koridory, matrice. Přirozená dynamika krajiny, vývoj krajiny. Krajina měněná člověkem. Historie využívání krajiny a dnešní narušení krajiny. Fragmentace krajiny a posuzování ekologické stability. Využití krajinné ekologie. Krajinné plánování, územní plány, územní systémy ekologické stability (ÚSES), migrační koridory, krajinný ráz.

Jedinečnost buňky a její metabolismus. Různé typy metabolismů. Život na souši a ve vodách. Biologická teorie stresu.  Základní principy genetiky a dědičnosti, rozdíl mezi přirozeným a umělým výběrem, klasickým šlechtěním a metodami genetického inženýrství. Evoluce, biologická evoluce,  vymírání a vznik nových druhů z evoluční perspektivy.

Globální environmentální problémy. Dynamika růstu lidské populace. Environmentální a sociální souvislosti spotřeby. Potravinové zdroje, hlad, plýtvání potravinami. Vodní zdroje, spotřeba a využití vody, znečištění vody. Anorganické zdroje a jejich environmentální aspekty. Energetika, neobnovitelné a obnovitelné zdroje energie. Znečištění ovzduší ve světě a jeho dopady. Změna klimatu. Současné trendy biodiverzity. Degradace půd a deforestace.

Environmentální rizika, průmyslové a zemědělské hospodaření, možnosti a meze technologických řešení. Riziko, percepce rizika. Lokální vlivy průmyslu a zemědělství na prostředí – voda, ovzduší, půda. Doprava a životní prostředí. Životní prostředí v ČR. Biochemické cykly. Eutrofizace, acidifikace.  Reaktivní a proaktivní strategie ochrany ŽP.

Historie ekonomického myšlení, ortodoxní a heterodoxní ekonomické směry, ekologická vs. environmentální ekonomie, ekonomičtí „disidenti“. Kritika neoklasického ekonomického paradigmatu. Důsledky aplikace neoklasické ekonomické teorie v praxi pro životní prostředí, externalizace nákladů, environmentální konflikty. Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost. Ekonomická lokalizace, ekonomická demokracie a nerůst. Družstva dnes a v minulosti, (eko) sociální podniky, komunitní měny, etické finančnictví, nepeněžní ekonomika, koncept commons – občina a její souvislosti.

Základní mravní pojmy a postoje. Environmentální etika. Typologie environmentální etiky  - teocentrická environmentální etika, biocentrická environmentální etika, systémové pojetí environmentální etiky, hlubinná ekologie v pojetí Arne Naesse, hlubinná ekologie v pojetí Naessových následovníků, shrnutí typologie environmentálně příznivých postojů. Vztah ke zvířatům - Peter Singer.

LITERATURA – následující tituly nejsou míněny jako zdroje k výše uvedeným okruhům, k těm studující obdrželi dostatečné množství literatury během studia. Ke SZZ dále doporučujeme tuto literaturu, která tyto zdroje doplňuje i rozšiřuje:

Atlas klimatické změny - https://faktaoklimatu.cz/atlas

Johanisová, N., 2014: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Masarykova univerzita, Brno

Keller, J.: Až na dno blahobytu (ke společenským kořenům ekologické krize). Různá vydání

Librová, H., 1994: Pestří a zelení. . Veronica, Brno

Lorenz, K.: Osm smrtelných hříchů. Různá vydání

Moldan, B., 2009, 2015: Podmaněná planeta, Karolinum Praha, (přednostně vydání z 2015, kniha je dosti obsáhlá, doporučujeme orientační seznámení)

Ramachandra Guha, 2020: Environmentalism: A Global History. ‎Pearson

Sádlo, J. a kol., 2008: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha

Schumacher, E. F.: Malé je milé. Doplněk, Brno – různá vydání

Vzor zadání SZZ

Vzhledem k přechodné mimořádné situaci  bude forma SZZ upravena dle aktuálních pokynů rektorátu a fakulty. SZZ pravděpodobně neproběhne v tradiční formě testu a eseje. Uvedené okruhy zůstávají v platnosti.

Níže je uveden příklad formy zadání státní závěrečné zkoušky:

I. část – multiple choice

Pozor – tato část písemné zkoušky je zpracována formou tzv. multiple-choice otázek, což znamená, že ze všech možností u každé otázky vyberete a označíte pouze ty pravdivé. Správně může být minimálně jedna odpověď, maximálně všechny odpovědi. Za bezchybné vyplnění otázky (všech pět možností označeno správně) získáváte 2 body, za jednu chybu získáváte 1 bod, dvě a více chyb znamená 0 bodů. Mínusové body se neudělují. Tuto část SZZ vyplňujete v prostředí Informačního systému Masarykovy univerzity (is.muni.cz) u příslušného předmětu v sekci Odpovědníky. Na test je vyhrazeno 60 minut. Detailní informace obdržíte před začátkem testu.

1. Koncept „buddhistická ekonomie“
A) vymyslel klasický ekonom David Ricardo
B) k nám přichází z buddhistických zemí, jako je Thajsko či Vietnam
C) označuje propracovaný systém ekonomického myšlení
D) razí ekologický ekonom E. F. Schumacher
E) zdůrazňuje význam skrytých předpokladů pro ekonomickou teorii

2. K základním myšlenkám Adama Smithe patří
A) myšlenka komparativní výhody
B) důležitost dělby práce
C) myšlenka laissez-faire
D) prosazování matematiky do ekonomie
E) zdůrazňování významu samozásobitelství

3. Ekologická daňová reforma
A) patří mezi nepřímé (regulační, ekonomické) nástroje politiky životního prostředí
B) může vést k relativně většímu daňovému zatížení sociálně slabších skupin obyvatel
C) vychází z hypotézy „buddhistické ekonomie“
D) by měla být fiskálně (daňově, výnosově) neutrální
E) navrhuje zvýšit zdanění práce, spotřeby zdrojů a odpadu

4. Mezi instituce etického peněžnictví patří
A) Světová banka
B) úvěrová družstva
C) systém Wirstchafsring
D) etické investování
E) mikrokredit (mikroúvěr)

5. K základním principům etického podnikání (social enterprise) patří
A) důraz na sociální a environmentální zisk vedle zisku finančního
B) bezúročné úvěry
C) přímý prodej zboží producenta spotřebiteli
D) princip malého měřítka
E) ekologická daňová reforma

6. K myšlenkám, které se vinou celou historií klasické i neoklasické ekonomie patří
A) myšlenka laissez-faire
B) zdůrazňování významu soukromého vlastnictví
C) důležitost státní regulace ekonomiky
D) důležitost mimotržních hodnot
E) myšlenka spravedlivé ceny

7. Fritjof Capra kritizuje ekonomii středního proudu (neoklasickou ekonomii)
A) protože se podle jeho názoru snaží připodobnit přírodním vědám
B) protože nedoceňuje roli peněz v ekonomickém systému
C) protože neuznává princip občanského příjmu
D) protože příliš spoléhá na matematiku a tudíž musí příliš zjednodušovat a abstrahovat
E) protože vychází z mechanistického paradigmatu

8. Které z následujících ilustrací jsou příkladem (neinternalizovaných) negativních externalit?
A) V Irsku byly v roce 2002 zdaněny igelitové tašky
B) Osoba A znečistila při své ekonomické činnosti spodní vody na pozemku osoby B a neposkytla jí za to žádnou kompenzaci
C) Včelstvo pana Nováka opylilo řepkové pole zemědělského družstva, ale pan Novák za to od družstva nic nedostal
D) Intenzivní zemědělství a monokultururní lesnictví omezilo schopnost krajiny zachycovat při povodních vodu
E) Globální oteplování

9. „Prašný aerosol“
A) je nyní v ČR typickým produktem průmyslu
B) je nyní v ČR typickým produktem dopravy
C) škodí zdraví obsahem síry
D) škodí zdraví částicemi těžkých kovů
E) vyskytuje se pouze v oblastech s povrchovou těžbou surovin

10. Mezi nevýhody recyklace nepatří
A) přepravní náklady
B) úspora primární suroviny
C) potřeba skladovacích prostor
D) výsledný produkt má nižší kvalitu
E) redukce spotřeby energie

11. „Udržitelné využívání“ obnovitelného zdroje znamená, že:
A) je rovnoměrně dostupný národům Severu i Jihu
B) rychlost spotřeby zdroje odpovídá míře jeho obnovy
C) ročně lze spotřebovat maximálně desetinu ročního přírůstku
D) nevznikají odpady
E) zdroj je biologického charakteru

12. Zákon o odpadech:
A) zakazuje dovoz odpadů za účelem jejich odstranění
B) stanoví podmínky pro dovoz odpadů za účelem jejich odstranění
C) obsahuje seznam schválených dovozců odpadů za účelem jejich odstranění
D) po vstupu do EU nereguluje dovoz odpadů za účelem jejich odstranění
E) stanoví seznam států pro dovoz odpadů za účelem jejich odstranění

13. Lesní zákon:
A) povoluje volný vstup do lesa na vlastní nebezpečí
B) zakazuje sběr lesních plodů pro vlastní potřebu
C) zakazuje volný vstup do soukromého lesa na vlastní nebezpečí
D) povoluje volný vstup do lesa na vlastní nebezpečí a sběr lesních plodů
pro vlastní potřebu
E) omezuje volný vstup na období od 1. 6. do 30. 9.

14. M. Ridley
A) přenáší poznatky ze zoologického poznání na chování člověka
B) byl předchůdce Ch. Darwina
C) je významný sociobiolog
D) je přední hydrobiolog
E) byl předchůdcem Konrada Lorenze

15. Antická kultura
A) díky svému smyslu pro řád nezpůsobila žádné destrukce přirozených ekosystémů
B) se vyjádřila k ekologickým otázkám ústy Platona
C) má v pozdních fázích svého vývoje podobné rysy jako dnešní euroamerická civilizace
D) přinesla evropské kultuře symbol osvobození od přírodních sil v postavě Prométhea
E) neměla vliv na kulturu středověku

16. Ekologická homeostáza je
A) stav, v němž je ekosystém v pevně ustáleném stavu
B) pojem pro dynamickou rovnováhu ekosystému
C) pojem pro první kolonizační stádium ekosystému
D) jedna z větví environmentální etiky
E) synonymum pro disturbanci v ekosystémech

17. Lynn White
A) je historik zabývající se kořeny ekologické krize
B) byl významný systematický botanik
C) je odpůrce sociobiologické interpretace evoluce
D) inspiroval diskusi o roli judaismu a křesťanství ve vzniku ekologické krize
E) je spolu s K. Lorencem nositelem Nobelovy ceny

18. Populační přírůstek lidí
A) je jedním z faktorů poškozování přírodního prostředí
B) vzniká především aktivní pro-populační politikou států
C) vzniká především v důsledku poklesu úmrtnosti
D) byl tématem prací R. Malthuse
E) je prokazatelně hlavním viníkem zhoršujícího se stavu přírody na planetě

19. Ochrana přírody
A) historicky vznikla jako součást hnutí za sociální spravedlnost
B) historicky vznikla jako aristokratický zájem
C) vznikla v návaznosti na myšlenky, které formuloval G. Cuvier
D) se zrodila po společném úsilí ekologicky orientovaných vědců
E) byla inspirována romantickým pohledem na svět

20. Ekologická stabilita
A) je ekologický koncept, s nímž dnes souhlasí všichni ekologové
B) je koncept, jehož univerzální platnost moderní ekologie diskutuje a zpochybňuje
C) spočívá na pozitivní zpětné vazbě
D) je název knihy Stanislava Komárka
E) je nejvyšší v mladých ekosystémech

21. Karl Popper se ve svém díle „Logika vědeckého zkoumání“ staví
A) za teorii poznání, která je postavena na zkušenosti vjemů jakožto základu a začátku našeho poznání a tím se přibližuje pozitivizmu a fenomenalismu
B) za teorii poznání, která jako základ odmítá zkušenosti vjemů jakožto základu, čímž odmítá jako pozitivizmus, tak fenomenalismus
C) za teorii subjektivních zkušeností a vjemů jakožto základu a zároveň za ideu objektivní testovatelnosti, čímž spojuje pozitivismus a fenomenalismus
D) výhradně za ideu kritického testování a ideu objektivní textovatelnosti našich teorií, čímž se postavil proti pozitivizmu i proti fenomenalismu
E) za teorii pravděpodobnosti jako vůdčí myšlence vědy

22. Edward Hussay se ve svém díle „Presokratici“ snaží dokázat
A) že Míleťané neopouští myšlenku božské síly ovládající kosmos a dávající mu řád
B) že Míleťané kritizují myšlenku Boha a nahrazují jí myšlenkou věčné hmoty
C) že Anaximandros z Mílét byl přesvědčen o vzniku našeho světa z Neomezeného a také o jeho návratu a absorpci zpět v Neomezeném
D) že je velmi pravděpodobné, že alespoň Anaximandros z Mílét věřil v existenci více kosmů
E) že Mílétské filosofii nezajímali etické otázky

23. Antinomie svobody
A) je pojem spojený s dílem Platóna a jeho antidemokratickými tendencemi
B) je pojem spojený s dílem I. Kanta a souvisí s jeho snahou dokázat, že lidské rozhodování nepodléhá determinismu, který je určujícím zákonem přírodního dění
C) je nesmyslný pojem, který žádný filosof nepoužil
D) souvisí s problémem rozdílu světa fenoménů a noumenálního světa
E) je pojem spojený se středověkou filosofií S. Brabantského

24. David Hume
A) atakoval karteziánskou představu apriorní vědy svým postojem ke kauzalitě
B) je zakladatelem vědecké indukce, kterou považoval za jedině použitelnou vědeckou metodu
C) věřil v rozum, jakožto jediný možný nástroj morálního poznání
D) je v oblasti etiky zastáncem egoismu, který jedinci předpisuje sledovat pouze své vlastní zájmy
E) patří k pozdně středověké filosofii

25. Kléméns Alexandrijský je podle Richarda Heinzmanna (v díle „Středověká filosofie)
A) zastánce názoru, že filosofie slouží, stejně jako „zákon“ židovského národa k přípravě lidstva na Ježíšovo poselství
B) představitelem optimistického racionalismu, který věří, že rozum při správném použití nutně dospěje k víře
C) představitelem proudu křesťanského myšlení, který chápe filosofii jako nástroj Ďábla
D) zastává pozici tzv. negativní teologie, tzn. považuje Boha za, v důležitém smyslu, nepoznatelného
E) pozdním skeptikem východního Řecka

26. Platón se ve svém díle „Obrana Sókrata“
A) staví na pozici tzv. snižování naší nevědomosti a za úkol filosofa v roli Sókrata pokládá poznávat vlastní omylnost, a tak zmenšovat míru našeho mýlení se
B) staví na pozici, ve které filosof v roli Sókrata – má lidem říci, co je pravda a dovést je k jejímu vyznávání i násilím
C) staví za vyznávání zákonů obce, i když jsou v rozporu se svědomím jednotlivce – jednotlivec však musí nést důsledky svého odmítnutí zákonů
D) staví proti vyznávání zákonů obce, pokud jsou v rozporu se svědomím jednotlivce
E) řeší jak problém poznání pravdy, tak problém správného jednání

27. Descartes
A) je zastáncem myšlenky nutnosti každé naše poznání postavit na empirickém základě
B) je zastáncem myšlenky, že zřejmost, zřejmá nevyvratitelnost je kritériem pravdivosti
C) odmítá naprostou většinu středověké filosofie a chce novou filosofickou disciplínu postavit na naprosto novém základě
D) navazuje přímo na myšlenky Tháleta z Mílét
E) považuje za nezpochybnitelné, že pokud někdo či něco pochybuje, musí to existovat

28. Erich Auerbach
A) považuje pozdní helénistickou antickou kulturu za nejen krutou, ale i „posedlou“ krutostí a vyžívající se v popisu barokně bohatých sadistických scén
B) považuje pozdní helénistickou antickou kulturu za nezajímající se o osud jednotlivého člověka
C) považuje ranou středověkou kulturu za literárně méně sofistikovanou než pozdní helénistickou antickou kulturu
D) se o helénismu ve svém díle Mimesis vůbec nezmiňuje
E) se ve svém díle Mimesis zabývá především egyptskou kulturou

II. část – analýza textu či otevřené otázky

Tato část zkoušky je zadána jako esej. Zadání má prověřit nejen Vaše znalosti, ale také schopnost odpovídat na zadanou otázku. Odpovídejte proto pouze na zadání otázky, volné asociace k danému tématu či nepromyšlené reprodukce předneseného či přečteného budou považovány za špatnou odpověď. Můžete si vybírat ze dvou, případně ze tří zadání, resp. otázek. Odpovídáte pouze na jednu otázku.

Otázka A

Časopis studentů katedry životního prostředí jedné z maďarských univerzit se na Vás obrátil se žádostí o přibližně 2-3 stránkový text na téma „Aktuální environmentální situace Vaší země“.

Při zpracování textu se pokuste postihnout hlavní trendy a pro ilustraci použijte konkrétní příklady (je možno psát i o situaci na Slovensku). Nemá jít o prostý výčet kauz či problémů, je možno použít pozitivní příklady, vhodné jsou i odkazy na literaturu, využijte znalosti z více absolvovaných předmětů.

Otázka B

Výhody produkce jednotlivých zemědělských komodit se v různých částech světa v závislosti na rozdílech v klimatu, kvalitě půdy a nákladech na pracovní sílu značně liší. Ale všem bez rozdílu by prospěla výhodná dělba práce, která by jim umožnila soustředit produkci do té nejproduktivnější zemědělské sféry. To by vedlo jak k vyšším příjmům v zemědělství, tak k nižším nákladů v celé ekonomice, zejména v průmyslu. Pro zemědělský protekcionismus nelze najít žádné zásadní ospravedlnění.

Otázky:

Uvedený text je úryvek z odborné studie, publikované v r. 1970. Text úryvku je citován v knize E. F. Schumachera Malé je milé, v 7. kapitole (Správné využívání půdy). Přečtěte si pozorně text a zodpovězte následující otázky, resp. splňte zadané úkoly 1. až 4. V odpovědích využijte především své znalosti z kursu Ekologická ekonomie (včetně kritiky mainstreamové ekonomie) i z přečtené literatury. Vaše odpovědi nemusí být dlouhé, ale musí být k věci.

  1. Zkuste se vžít do autorů uvedeného textu. Z jakých ideových/hodnotových předpokladů vycházejí tito autoři?  Co je vede k uvedenému tvrzení, jak by asi argumentovali v další diskusi nad daným tématem?
  2. Pokuste se o kritiku východisek (předpokladů) a argumentů, které jste identifikovali v odpovědi na otázku č. 1.
  3. Pokuste se formulovat některá ideová resp. hodnotová východiska/předpoklady a z nich vycházející argumenty, které by ospravedlňovaly nějakou formu tzv. zemědělského protekcionismu. Můžete (ale nemusíte) využít i koncepty, jako je ekonomická (re)lokalizace, potravinová suverenita či ekonomická demokracie.
  4. Zformulujte text (max. 15 řádků), který by vycházel z Vaší analýzy v otázce č. 3 a stručně by shrnoval argumenty pro zemědělský protekcionismus.
Obhajoba bakalářské práce

Obhajoba bakalářské práce

Obhajoba BP je komisionální a veřejná. Práce je posuzována oponentem a vedoucím BP. Oponenta určuje katedra.

a) Průběh obhajoby
1.) Prezentace BP (pěti až desetiminutové slovo diplomanta). Má komisi informovat o důvodu volby tématu, základních výsledcích (oponenti se v posudku tlumočením obsahu práce již většinou nezabývají), případně o dalším možném bádání na dané téma. Pokud je to zajímavé, zmínka o hlavních obtížích při zpracování. Zajímavé bývá sdělení „co bych nyní udělal jinak“.

Poznámky:

  • V této fázi se ještě nevyjadřujte k posudkům!
  • POZOR! Kdo přesáhne desetiminutovou lhůtu, bude přerušen. Doporučujeme držet se raději pěti minut, zejména proto, aby se dostalo na diskusi, která bývá zajímavá.

2.) Přečtení posudku vedoucího práce 
3.) Přečtení posudku oponenta 
4.) Odpověď na posudky – jádro obhajoby. Není třeba vždycky reagovat na všechny připomínky. Ale je třeba si odpovědi připravit – komise spolu s posuzovateli na místě rozhodne, co z posudků lze vypustit. 
5.) Reakce posuzovatelů
6.) Diskuse, v níž o práci debatují se studentem členové komise, ale i ostatní účastníci. 
7.) Jednání komise bez přítomnosti studenta a hostů. 
8.) Vyhlášení výsledku obhajoby (je možné i po skupinách, např. dopoledne a odpoledne)

b) Hodnocení
O tom, zda práce vyhověla požadavkům a o její klasifikaci, rozhoduje při obhajobě komise. Obecně platí, že pro komisi jsou rozhodujícími podklady text práce a průběh obhajoby, zatímco posudky vedoucího práce a oponenta mají poradní hlas. Výsledná klasifikace závěrečné práce se proto může lišit od návrhů vedoucího i oponenta práce!
Poznámka: Doporučujeme studentům, aby se již během tvorby BP seznámili se strukturou oponentských posudků, jaký katedra navrhuje oponentům. To umožňuje lépe pochopit, na co bude při hodnocení BP kladen důraz.

Návod, jak psát posudky (zejména pro externí oponenty), najdete ZDE.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info