Zahraniční pobyty

Rakousko, Alpen-Adria-Universität Klagenfurt

Mohla jsem si vybrat předměty z celé nabídky, nemají zde přímo náš obor. Reálně s naším oborem seděl pouze předmět Evironmental activism. Na německý kurz je také nutno se včas registrovat. Stojí však pouze 30 euro a studenti jsou rozděleni do skupin podle znalostí. Je možno jít i jako plný začátečník. Kurzy však zaberou 6 hodin týdně, vždy dvakrát v týdnu od 18:00-21:00. A oficiálně jsou povoleny jen 3 absence. Měla jsem asi o něco víc a nebyl to problém. Kurz je za 9 kreditů. Výuka byla dost online, i když v Čechách už byla výuka prezenční. Převážně byl podobný systém jak u nás, učitelé tedy vyžadovali průběžné plnění úkolů. Zkoušky už byly relativně mírné. Učitelé byli příjemní. Není problém, pokud člověk neumí německy, výuka je v angličtině, pouze IS je v němčině.

Předměty, které jsem měla zapsané. Všechny mi byly uznány.

Environmental activism II

Deutsch-Sprachkurs 2

Language Productive and Receptive Skills a

Technology and Social Entrepreneurship

Consumer Behavior and Media

• Klasické dokumenty k erasmu samozřejmě.
• Na zahraniční univerzitě měli problém schválit LA v ISOISu, musela jsem je o to opakovaně žádat. Nejprve poslali LA potvrzené pouze v mailu.
• Zahraniční univerzita posílá hodně e-mailů, hodí se je číst a řídit se instrukcemi. Univerzita zasílá i dost podrobný návod ke všemu, co je potřeba. Opravdu všechno komunikují. Například aby se člověk mohl zapsat na univerzitu, potřebuje mít adresu místa, kde bude bydlet a tu zadat do univerzitního systému – těžko říct, jak moc je potřeba, aby byla reálná, asi moc ne. Obecně je toho potřeba před odjezdem zařídit relativně dost a jednotlivé kroky na sebe navazují.
• Bydlela jsem na sdíleném bytě, koleje byly již plné, když jsem žádala 2 měsíce před začátkem semestru. Je potřeba se včas registrovat. Ubytování jsem nakonec našla přes univerzitní nástěnku. Neměla jsem smlouvu a nebyl z toho žádný problém.
• Po příjezdu se člověk musí přihlásit k pobytu a před odjezdem zase odhlásit.

• Asi by bylo fajn zkusit požádat o stipendium od fakulty nad rámec peněz z EU. Přece jen je pro nás Rakousko celkem drahé. Zmíněné stipendium mi rozhodně nestačilo.
• Není špatné mít s sebou auto. Výletování po okolí není úplně dostupné veřejnou dopravou. Je ale možnost zajistit si studentskou Vorteilscard, díky které je cestování o mnoho levnější, případně půjčovat auto od rakouských drah OBB.
• V případě delšího pobytu během letních měsíců se vyplatí koupit si sezónní kartu k jezeru. Je ale pár míst, kde se dá v jezeře koupat bez placení – opravdu málo z nich!!! Na druhou stranu od podzimu do jara přístup není omezen.
• ESN zde není moc aktivní.
• Pokud je to možné, doporučuji vzít si s sebou kolo, všude ve městě jsou cyklostezky. Dost lidí taky využívalo předplatné nextbike, často jsou s tím ale problémy.
• Dá se taky zapsat na sportovní kurzy, centrum sportu se jmenuje USI, registrace byla před začátkem semestru, kurzy jsou placené, ale za dobrou cenu. Probíhají ale v němčině.

Do Polska na Univerzitu Kardynała Stefana Wyszyńskiego ve Varšavě

Studovala jsem v rámci programu Sustainability Studies na Fakultě křesťanské filozofie. Jednalo se sice o magisterský program, ale kurzy nebyly nijak zvlášť náročné, takže se daly bez problému zvládnout. Většina předmětů, které jsem navštěvovala byla zaměřena na etiku (Bioetika, Etika antropocénu či Etika výzkumu na zvířatech), setkala jsem se ale i s přírodovědnými předměty, které probíhaly v moderně zařízených laboratořích v kampusu. Tyto hodiny pro mě byly vlastně jedinou možností prezenční výuky, neboť jsem na Erasmu byla v době, kdy byla v Polsku přísná proticovidová opatření, což bohužel znamenalo výhradně online studium. Výuka mi ovšem přišla zajímavá i tak a všichni vyučující k nám navíc byli velmi vstřícní a snažili se nám tuto situaci alespoň v nějakých ohledech ulehčovat.

Vzhledem k mimořádné situaci, jakou byla v té době covidová pandemie, se předodjezdové zařizování neobešlo bez komplikací, jelikož nějakou dobu nebylo jasné, zda budou mobility tohoto druhu umožňovány. Ze strany hostitelské univerzity ve Varšavě mi komunikace v některých případech nepřipadala vždy fungující, i přes některé komplikace se ale nakonec veškeré organizační záležitosti do doby odjezdu podařilo vyřídit. Naopak bych chtěla vyzdvihnout podporu, jakou mi poskytla naše katedra a Centrum zahraniční spolupráce naší univerzity, jelikož se mnou všichni jednali velmi pohotově a vstřícně.

Z důvodu pandemických opatření univerzita v době, kdy jsem na Erasmus odjížděla, neposkytovala výměnným zahraničním studentům koleje, ubytování jsem si tedy musela hledat sama. Hostitelská univerzita nás ovšem odkázala na několik internetových zdrojů, kde je vhodné hledat sdílené studentské bydlení a opravdu jsem si díky nim našla hezký byt, který jsem sdílela s dalšími zahraničními studentkami, ze kterých se brzy staly mé blízké kamarádky, s nimiž mám spoustu skvělých zážitků. Ubytování jsem našla přes web Pepe Housing (https://pepehousing.com/), která je dělaná přímo pro Erasmus studenty a je zde velmi pestrá nabídka.

Od projektu Erasmus+ jsem dostala 480 EUR na měsíc (vyplácí se ale celá částka za všechny měsíce jednorázově na účet, ještě před odjezdem). Nájem mě měsíčně stál přibližně 310 EUR, finančně mě tedy ještě podporovali rodiče. Zároveň v té době bylo možné najít i bydlení levnější, já platila za samostatný pokoj v bytě 4+1 se dvěma záchody, velkou plně vybavenou kuchyní a balkonem. Jídlo mě většinou vyšlo levněji nebo stejně draze jako v České republice.

Před mým pobytem v Polsku jsem měla trochu strach, že Varšava bude šedé a nepříliš atraktivní město plné vysokých nových budov osídlených velkými firmami. A o spoustě částí Varšavy toto skutečně platí, na druhou stranu se mi jí ale většinu času dařilo poznávat z daleko lepší stránky. Asi nejvíc mě na ní překvapilo, kolik krásných a velkých parků se ve městě nachází a také jak to v nich doopravdy žije. A když jsem zatoužila po úplném úniku z víru velkoměsta někam do přírody, stačilo dojet veřejnou dopravou na některý z okrajů Varšavy a zanedlouho jsem se ocitla v hlubokém lese (Kampinoski Park Narodowy, Bielańsky las…).

Ve Varšavě mě také překvapila velmi pestrá nabídka veganských restaurací a časté zařazování veganských alternativ jídel i v podnicích, do kterých by to člověk na první pohled neřekl. I v supermarketech se daly snadno sehnat rostlinné alternativy živočišných potravin za příjemné ceny, a to i včetně slavných polských pierogů. Ve městě je také spousta tzv. „food halls“ a „market halls“, což jsou většinou staré industriální budovy přestavěné na místa, kde můžete najít trhy či streetfood stánky z různých koutů světa a večer tu narazíte na spoustu mladých přátelských lidí ze zahraničí. Mně se líbilo hlavně na místech Elektrownia Powiśle, Hala Gwardii nebo Hala Koszyki.

Ve Varšavě jsem navštívila i zajímavá muzea a galerie, do kterých je navíc vždy některý den v týdnu vstup zcela zdarma (přehled je na tomto odkazu: https://warsawtour.pl/en/visit-warsaws-museums-for-free/). Za sebe bych doporučila hlavně POLIN Museum of the History of Polish Jews, Muzeum Marii Skłodowskiej-Curie, Ujazdowski Castle Centre for Contemporary Art nebo Polish Vodka Museum.

Kromě Varšavy ale také stojí za to prozkoumat i jiné části Polska. Z větších měst se mi moc líbily Toruń, Poznań, Bydgoszcz nebo Kraków, z těch menších pak Sandomierz, Zamość, Kazimierz Dolny nebo známé (ale také velmi turstické) horské město Zakopané, které leží hned u Tatranského národního parku a dá se odtud navštívit např. jezero Morskie Oko.

Vycestovala jsem do Polska, přesněji do Varšavy. A vybrala jsem si universitu UKSW - Cardinal Stefan Wyszyński University in Warsaw

Studovala jsem program ecology and ecopsychology. Výuka byla spíše offline a dva předměty online. Organizace výuky u některých předmětů byla různá. Nejvíce mě bavil předmět Animal behaviour- kde jsme chodili do parku a pozorovali i krmili ptáky, nebo šli na přehlídku psů a říkali jsme si o každé rase, co jsme viděli, historii jejich šlechtění. Poslední tři hodiny výuky jsme byli ve škole a pouštěli jsme si videa o jiných zvířatech, které jsme neměli možnost vidět a každé video se komentovalo. Vyučovali to manželský pár a měli vždy s sebou jejich pejska, takže to samo o sobě bylo kouzelné. Na konci předmětu byla povinná pouze prezentace, na vybrané téma - já jsem měla rozdíl v domestikací vlků a psů. Dále se mi líbil předmět human-well being, kde šlo vidět, že učitel je velice vzdělaný a moudrý muž. Říkal nám různé zajímavosti např. jak Turkové vnímají spotřebu vody apod. Učitelé byli celkově velice hodní.

Naše univerzita nám dává dobré informace, co je potřeba udělat a kdy. Když se bude student podle toho řídit, tak nemá udělat co špatně. A musím uznat, že z našeho centra zahraniční spolupráce jsou nejvíce zlatí. Měla jsem problém a hned mi pomáhali ho vyřešit, byla jsem s nimi nejvíce spokojená. Akorát s druhou univerzitou v Polsku byl občas problém. Například byl problém s potvrzením předmětů apod. Trvalo více jak měsíc, než jsem dostala rozvrh. Musela jsem tedy každý týden psát učitelům, kdy je další výuka, dokud jsem nedostala rozvrh. Ale zjistila jsem, že když jsem do předmětu mailu začala psát ASAP, tak hned odpověděli. Takže rada pro někoho do budoucna, kdyby jim někdo neodpovídal na maily.

Polsko je hodně kouzelné místo. Někteří lidé jsou proti němu velice skeptičtí, ale já bych chtěla tuto domněnku vyvrátit. Díky Erasmu jsem si Polsko velice oblíbila. Po Erasmu jsem se tam ještě třikrát vrátila a mám v plánu to udělat znovu. Chtěla bych procestovat celé Polsko. Je to tam krásný jak v zimě, tak i v létě. Pokud tam má někdo v plánu jet, tak v zimě ve Varšavě je zadarmo ice skating, což jako brusle vždy po škole - super. Také jsem si oblíbila Gdaňsk. Toto město mi trochu asociovalo Amsterdam. Z Gdaňska jsou také velice výhodné letenky do Norska, takže když mi jednou odpadla výuka a měla jsem 4 dny volno tak jsem neváhala a jela jsem do Osla. Jelikož letenky pro dva stáli tam 1000 korun a zpět ani ne 500. Také Polsko je velice levné, co se týká potravin a velice kvalitní. Já jsem měla vždy nákup kolem 200 a všechno to byly potraviny z ekologického zemědělství. Také maso z ekologického zemědělství u nich převažuje a ne z konvenčního. Já jsem tedy vegetariánka, takže nemůžu říct, jestli bylo dobré, ale velice mě to zaujalo. Takže celkově to hodnotím 9/10. Bohužel 10 to není z administrativních důvodů a menších problémů na koleji. Ale to záleží na koho člověk narazí.

Španělsko, Universitat Autònoma de Barcelona

Magisterský předmět Global change: - 2 týdně 3hodinové bloky, hodně multidisciplinární - na výuce se podílí cca 6 vyučujících, každý přednáší témata, kterým věnuje svůj výzkum. Namátkou změny v oceánech, deforestace, změny teplot- paleologie, ekosystémové služby.. plus minimálně jedna exkurze.

Vyučující jsou skvělý, náročnost asi střední, někteří vyučující vyžadují přípravu, každý blok je zakončen buď prezentací nebo nějakým praktickým úkolem. Zakončení předmětu: test

Bakalářský předmět: Environmental and Ecological Economics: 2x týdně 90 minut. Vyučuje se na ekonomické fakultě, část teoretická a pak praktická - práce v excelu. Hodně zajímavé, trochu jiná ekonomie než je na KES, hodně diskutujeme, založené na týmové práci. Namátkou z obsahu: eko ekonomie, nerůst, SMCE - metoda hodnocení. Zakočení- praktické cvičení v excelu, týmový projekt v EJ atlas. Náročnost střední.

Bakalářský předmět: Environment and society - cca 3x týdně teoretická hodina plus 1x za 14 dní dvouhodinové cvičení. Předmět je pro studenty 1. semestru. Seznámení s různými koncepty - planetární limity, limity růstu, nerůst, cirkulární ekonomika, risk society. Ale taky cvičení v GISu, pojmy jako globalizace, urbanizace, zemědělství, rozvoj.. hlavně časově náročný, každý týden 2 úkoly. 2 exkurze. Střední náročnost.

Nejdůležitější je LA, podepsat smlouvu osobně na Muni. (na to se váže přiznání stipendia). Zařídit si ubytko (velkej pain) - v kampusu jsou koleje, prý je přetlak, ale jsou hezký, nicméně 10 km od centra Barcelony (kde je i univerzita). Takže je třeba se připravit, že člověk bude cestovat každý den třeba 2 hodiny. Najít si pokoj v Barceloně je hodně náročný, spoutat scamů, je to i dost drahý - nejlevnější pokoje cca 350e. Určitě ještě zařídit si cestovní pojištění - mám od ISIC.

Bohužel připravit se na to, že to bude zdlouhavý proces. Celý srpen má univerzita zavřeno, takže žádný dokument v tuhle dobu nikdo nezíská. Dostat se na magisterské předměty je náročný (chtějí poslat výsledky z předchozího studia, člověk musí jít na pohovor, aby nějaký magisterský předmět mohl vůbec studovat). Taky je to dost chaotické a dochází k last minute změnám (asi to, co člověk o Španělsku slyšel).

Ubytování je nejlepší začít řešit co nejdříve, je náročné něco najít a je tu spoutu podvodníků - doporučuju nějaké ověřené poskytovatele - třeba spot a home.

Jinak Barcelona má super síť městské dopravy a jezdí na čas. Teď je tu promo akce, že regionální vlaky na krátkou vzdálenost jsou téměř zdarma (10e depozit), takže je to super k procestování okolí.

Je tady hodně aktivní ESN - spousta akcí a party pro výměnné studenty. Pozor! v zimě se tu moc netopí, takže nabrat svetry, protože jak doma tak ve škole vás může čekat 16 stupňů.

Vycestovala som do Litvy, mesto Kaunas a inštitúcia Kaunas University of Technology

Študovala som program Public governance na Faculty of social sciences. Predmety si si mohli samozrejme vybrať. Mala som 4 pričom každý mal 6 kreditov, 3 z nich sa zameriavali na životné prostredie, spoločnosť a udržateľný rozvoj a štvrtý predmet bol z ekonomickej fakulty Project management.

Výuka prebiehala formou prednášok, ktoré trvali 90 minút a následného seminára, tiež 90 minút, a to každý týždeň. Čo sa týka časovej náročnosti semestra, je to náročnejšie ako MUNI, pretože každý predmet má teda rozsah 3 hodiny týždenne a semester trvá 16 týždňov, pričom po prvých 8 nás čakali Mid-term exams a po ďalších 8 Final exams, na ktoré bol čas 1 mesiac. Mid-term exams trvali týždeň. Semester bol teda pomerne dlhý, ale pomohlo rozdelenie skúšok. Náročnosť predmetov bola priemerná. Bolo potrebné sa pripraviť, robiť eseje, prezentácie a rôzne iné úkoly počas semestra, ale skúšky boli jednoduché. Na záverečné som sa pripravovala asi 3 dni na každú a na mid-term exams taktiež. Takže dokopy stačí 5-6 dní prípravy na jednu skúšku a zvládnete to na A, max B! Respektíve hodnotie je od 0 do 10, pričom 10 je najlepšie a 5 najhoršie, od 4 je neprešiel. Predmety boli teda teoretické aj praktické, a čo možno niekoho ešte môže prekvapiť, tak dochádza na prednášky je povinná rovnako ako na semináre, väčšinou boli povolené 2-3 absencie, čo môže byť náročné zvládnuť počas tých 16 týždňov a vyžaduje to trochu zodpovednosti. Majú na fakulte architektúru novú knižnicu od minulého roka, ktorá je fakt krásna a veľká, takže aj učiť sa dá kde!

Pred odjazdom bolo potrebné vyplniť tie administratívne veci, ako learning agreement, komunikovať z hosťujúcou univerzitou a nahrávať rôzne dokumenty a dokumenty :D Bolo toho dosť a komunikácia zo strany KTU (hosťujúcej univerzity) bola super, ale mali v tom občas chaos a dávali vedieť veci na poslednú chvíľku. Bolo potrebné teda si len dávať pozor čo kedy posielajú na aký deadliny. To sa týkalo aj ubytovania na internáte, ktoré spustili od konkrétneho času, pričom majú vždy menej lôžok ako Erasmákov. Všetky info ale predtým boli na katedre a štipendium taktiež prišlo, čo bolo dostatočne komunikované, ako to vybaviť. V Litve platí štipendium to nižšie, teda 480 EUR na mesiac, pričom vyplatené bolo vopred na 5 mesiacov. Čo sa týka financií, tak Litva je drahšia a 480 môže byť občas problém. Ubytovanie stojí približne 150, mesačná cesta asi 10, absencia MHD v noci a internát od centra (ak chodíte večer von) vás vyjde na ďalších približne 50- 60 EUR mesačne (pokiaľ nechcete chodiť pár kilometrov v noci peši). Pričom zostane veľa peňazí na iné účely, ale tým, že si chce človek Erasmus užiť, musí rátať s tým, že mu to stačiť nebude. Najmä ak chce cestovať aj do okolitých krajín. Ja som potrebovala približne 700-900 EUR navyše za celý Erasmus, a to som zďaleka nenavštívila toľko, čo moji kamaráti. Ale inak sa to dá v pohode zvládnuť!

Zoberte si dáždnik a teplú čiapku! Či už extrémne snežilo alebo stále pršalo, bolo tam prvé mesiace skutočne zvláštne počasie. Najlepšie na tom však je to, že približne v máji a júni ten dážď prinášal to, že sme na oblohe mohli vidieť dúhu tak 3-4krát týždenne, čo bol fakt zážitok, ktorý som si vždy užívala! Ďalšie odporúčanie je, že ak chcete cestovať najmä do okolitých krajín s kamarátmi, tak najlepšie je to vždy v piatok a na víkend, a teda nedávajte si predmety v piatok, pokiaľ nemusíte. Mňa to často obmedzilo kvôli nepovoleným viac ako 2 absenciám, ktoré som mala na Project management. Cestujte a spoznávajte! Z Litvy je super spojenie do okolitých hlavných miest, či už trajektov, vlakom alebo aj letecky keď tak a tieto low budget trips sú pre mňa super spomienkou, na ktorú som pred Erasmom nemyslela, že sa udeje. A precestovať Litvu sa tiež oplatí! Majú nádherné pláže, ktoré majú taký ten severský nádych :)

+ internáty nie sú v dobrom stave, chýbajú tam študijné miestnosti a sú mimo centra, tak možno by som skúsila hľadať aj iné možnosti ubytovania, ale tie sú častokrát drahšie. A ľudia zvyčajne vedeli po anglicky, čo je super!

Vycestovala som do svojej domoviny na Slovensko, na Technickú univerzitu vo Zvolene, konkrétne na tamojšiu Fakultu ekológie a environmentalistiky.

V žiadnom konkrétnom programe som nebola zaradená. Celé TUZVO je maličká škola a FEE je fakulta veľkosti našej katedry tu na FSS, takže som bola atrakcia spolu asi s ďalšími 4 Erasmákmi. Hlavne si všetci mysleli, že som Češka a obdivovali moju výbornú slovenčinu :D. Erasmus koordinátorka na TUZVO bola  veľmi milá a nápomocná, rovnako aj kontaktná osoba FEE, doktor Lepeška. V podstate mi bolo umožnené chodiť na akékoľvek predmety z celej FEE, bakalárske aj inžinierske. Vyberala som si hlavne B kreditové predmety. Voči viacerým povinným predmetom pre tamojších študentov som mala rešpekt, predsa len ide o prírodovedne, krajinársky a biologicky zamerané štúdium. Študovala som predmety ako Základy lesníctva, Základy poľnohospodárstva, Ovocinárstvo, Biogeografia alebo Geoekológia vysokohorských oblastí. Na skúšky som sa musela učiť viac, ako na skúšky u nás. Čo sa ale týka písania seminárnych prác, úroveň nebola taká vysoká, ako na FSS.

Bolo potrebné zariadiť všetku erasmovú byrokraciu. Chvíľu to vyzeralo, že ako študentka mieriaca do krajiny svojho pôvodu dostanem len časť grantu, nakoniec mi bol vyplatený celý. Zvolen je malé mesto s lacným internátom, takže čiastka bola viac než dostatočná. TUZVO má dva funkčné internáty, Erasmus študentov posielajú na ten novší, kde je ubytovanie na bunkách. Bunky dve izby po dvoch študentoch a spoločnú kúpeľňu. Kuchynku sme mali k dispozícii jednu pre cca štyri takéto bunky a bola na kľúč. Na novom internáte je aj menza a všetky školské priestory sú veľmi blízko seba.

Vycestovať na TUZVO odporúčam tým, ktorí a ktoré by vo svojom štúdiu privítali viac prírodovedného zamerania. Čo považujem za skvelú výhodu je, že tri týždne zo semestra tu študenti trávia na hlavných cvičeniach v teréne, kde si skúšajú veci prakticky. Tým, že FEE je maličká fakulta, odpadáva anonymita a verím, že je dosť možností nadväzovať kamarátstva. Pre milovníkov turistiky sú k dispozícii všetky stredoslovenské pohoria a možnosť chodiť vlakom zadarmo. Pre brnenského študenta môže byť ale šok malé mesto, v ktorom sa toho moc nedeje a celé kultúrne vyžitie padá na dve krčmy.

Norsko, University of South-Eastern Norway

Pokud nechceš vidět jednu z nejkrásnějších přírodu na světě, sledovat východy a západy slunce jako z filmu, zažít pořádné dobrodružství, posunout hranice své komfortní zóny a užít si semestr plný radosti, tak o tomto studiu ani nepřemýšlej! :)

Výuka byla složená ze tří předmětů: 1. Outdoor Life, Mountains/Forests, Coastline and Waterways I, 2.Norwegian perspectives on Outdoor Education, 3.Ecophilosophy. První ze zmíněných je především praktický a je složený ze 4 výletů/výprav. Ke každé z nich je také realizována teoretická výuka a následná evaluace. Ostatní předměty jsou více teoretické, ale jejich součástí je také několik jednodenních výletů do přírody. Ve škole jsou všichni neskutečně ochotní a vždy rádi pomůžou a poradí, tak aby se vám dařilo ve škole i mimo ni. Náročnost studia z pohledu učení a náročnosti zkoušek bych zhodnotila jako méně těžkou než u nás, ale náročnost odpovídala tomu, že jsme byli mnoho času zaneprázdněni plánováním a realizováním výprav. Většina zkoušek i průběžných povinností byly psané texty a eseje na které byl vždy dostatek času. Nejvíce času mi zabralo psaní portfolia, které bylo ukončením předmětu outdoor life. Ale také na něho bylo dostatek času a měli jsme mnoho materiálů k dispozici.

Před odjezdem byla potřeba zařídit přihláška na USN, která není součástí přihlášky na erasmus, a k ní potřebné dokumenty jako dosavadní průměr a další. Těsně před odjezdem bylo potřeba vyřídit na MUNI potřebné dokumenty k dojezdu a k vyplacení stipendia. Poslední důležitá věc k zařízení ještě z ČR je ubytování. USN spolupracuje s organizací SSN, která poskytuje ubytování ve městě studia. Toto ubytování je nabízeno na stránkách USN a vřele ho doporučuji, konkrétně některé z ubytování Breisås, protože tam bývá většina studentů z tvého oboru a je to skvělé místo zapadlé v přírodě. Pokud pojedeš s někým koho znáš, doporučuju vzít couple’s apartment.

Je několik věcí, se kterýma je potřeba počítat. První jsou ceny a finance. V Norsku je skoro vše spojené s každodenním životem přibližně 2,5 krát dražší než u nás. Doporučuji mít s sebou více peněz než jen stipendium, protože velká většina ho jde na ubytování a na práci bohužel s tímto oborem nebudeš mít moc prostor. Vystačit se se stipendiem asi dá, ale pokud chceš i cestovat a užít si to tam pořádně, je fajn mít něco víc. Dobrá zpráva je, že se dá dost peněz ušetřit na dumpsteru:). Druhé doporučení se týká vybavení, které budeš potřebovat a které se může také pořádně prodražit. Vem si co nejvíc vybavení co vlastníš z domu, nebo si půjč od známých. Pokud neseženeš vše, nekupuj si to v ČR. Outdoor vybavení a oblečení je jedna z věcí, která je tam stejně drahá a někdy i levnější než u nás, a navíc seženeš věci dělané na norské podmínky. Navíc se v Bø nachází organizace BUA, která půjčuje širokou škálu vybavení, ZDARMA! Pokud ale budeš kupovat vybavení, doporučuji se nebát investovat více peněz na začátku, vyplatí se koupit kvalitní produkty a nemuset potom řešit, že nejsou dostatečně dobré (například rain jacket, já jsem udělala chybu a koupila levnější, která promokla během hodiny). Další věc, kterou bych zvážila, kdybych jela znovu, je cesta. Pokud máš možnost vzít auto, a ideálně vzít další spolužáky z okolí, silně to doporučuji. Mít auto je velkou výhodou, především pokud chceš poznat Norsko víc než jen v okolí Bø nebo být omezený hromadnou dopravou. Když vezmeš auto tak si nabal co nejvíc jídla co to půjde, bude se ti to hodit :D.

Předposlední tip je nekupuj nové vybavení do kuchyně a pokoje dokud se nepodíváš do second hand obchodu ve městě, ve kterém najdeš úplně všechno, od norských svetrů , přes dekorace, až po televize. Další možnost je taky storage room ve škole, kde bývalí studenti dávají věci které už nechtějí a ty si je můžeš zdarma vzít (hlavně talíře a hrnky). Poslední věc.. vem si teplé a voděodolné věci!

Vycestovala jsem do Maďarska do organizace Cargonomia, která sídlí v Budapešti. Cargonomia je low-tech logistickým centrem zabývajícím se šetrnou dopravou, distributorem lahodné organické zeleniny z farmy Zsámboki Biokert a komunitním prostorem otevřeným myšlenkám udržitelnosti, sociálně-ekologické transformace a nerůstu.

Stáž v Cargonomii je velice různorodá, v jednu chvíli se účastníte akademické nerůstové konference a pak se najednou rýpete v hlíně nebo opravujete kolo. Každý den je zkrátka úplně jiný. Vždycky v pondělí jsme se například starali o sociální sítě nebo řešili organizační věci, v úterý se chodilo na univerzitu diskutovat přečtené články nebo vlastní projekty, středy a pátky jsme trávili prací na farmě a ve čtvrtek se distribuovaly zeleninové bedýnky. Občas jsme zaskočili opečovat ekofeministickou zahradu nebo do spřátelené dílny Cyclonomia opravit si něco na kole. Víkendy pak byly zasvěcené propagaci organizace na nejrůznějších akcích nebo festivalech. Časově nejnáročnější byla práce na farmě, která zabrala vždy celý den, zbytek aktivit byl hodně flexibilní a časově méně náročný. Za účast na akci o víkendu jsme si pak mohli vybrat volno jindy. Taky je možné upravit si náplň stáže podle toho, o co se zajímáte nebo co vám vyhovuje. Cargonomia prozatím neposkytuje možnost ubytování, nicméně výše stipendia nám s kamarádkou umožnila si na celou dobu stáže pronajmout vlastní byt, který jsme našly přes portál flatio.cz.

Dopředu bylo potřeba zařídit především nezbytnou administrativu. Ze začátku byl trošku boj prokousat se všemi papíry a vše si vykomunikovat s přijímací organizací i zahraničním oddělením. Nakonec se ale vše povedlo a stálo to za to. Stipendium mi hravě pokrylo všechny náklady (i na zcela běžné fungování, např. při nákupu potravin jsem se nemusela nijak omezovat) – a co mě mile překvapilo, když jsem se (až na místě) rozhodla si stáž o jeden týden prodloužit, vyšlo mi zahraniční oddělení vstříc a prodloužilo mi i stipendium. Navíc pokud máte možnost docestovat do zahraničí i zpět co nejvíce ekologicky (vlakem, autobusem nebo spolujízdou), máte nárok na příspěvek na ekologickou cestu – a to se vyplatí! 😊

Nejsilnější zkušeností pro mě byla práce v organizaci, která je velmi silně zakořeněná v nerůstových hodnotách a rovnou je uvádí do praxe, a ze které si odnáším například inspiraci pro téma diplomové práce. Co bych možná přehodnotila, je délka pobytu: protože mi nějakou chvilku trvalo zvyknout si, co a jak chodí, doporučila bych stáž na dobu tří měsíců a delší. Dobré je taky říci, že ne vždy je celý pobyt zalitý sluncem, musela jsem řešit třeba krádež telefonu nebo pád z kola, při kterém jsem si pohmoždila ruku. Když se ale zpětně podívám na všechny karamboly i příjemné chvíle, byla to jedna velká skvělá zkušenost. A co se týče Budapešti: pokud ji ještě nemilujete, tak si ji rozhodně zamilujete, a totéž platí o Maďarsku – je to totiž země kouzelnější, než se na první pohled zdá.

Vycestovala som do Portugalska na Universidade Nova de Lisboa, na fakultu Sociálnych a humanitných vied.

Študovala som na katedre sociológie a podmienkou bolo absolvovať minimálne dva predmety z danej katedry. Keďže som sociológiu nikdy neštudovala, dala som si zo sociológie bakalárske predmety, a to Sociológiu teritórií a Politickú sociológiu. Magisterský predmet som mala Udržateľné mestá a urbánne inovácie, čo asi najviac súviselo s mojim štúdiom na MUNI. Avšak všetky tieto predmety boli v portugalčine, takže z výuky som mala len veľmi málo. Na niektorých predmetoch nám teda účasť úplne odpustili, ale o to viac to bolo založené na samoštúdiu. Škola skrátka nevedela zabezpečiť dostatok anglických predmetov, a teda zopár ich bolo, ale boli príliš všeobecné a nevedela som nimi splniť ani vyššie spomenutú základnú požiadavku. Odporúčam teda mať aspoň základy z portugalčiny alebo španielčiny, žije sa vám tam ľahšie. Väčšina učiteľov aspoň zabezpečila študijné materiály v angličtine, ale z urbanistického predmetu to bola zmes portugalských a anglických zdrojov. Čo sa týka podmienok na splnenie predmetov, vyžadovalo si to naozaj množstvo priebežnej práce vo forme domácich zadaní, esejí, prezentácii, praktických projektov, ale aj testov.

Pred odchodom sa toho môže zdať naozaj veľa, ale oceňujem pomoc koordinátorky Košábkovej z CZS. Ubytovanie odporúčam hľadať cez overené portály a v predstihu, a tiež pridať sa do erazmáckych skupín na sociálnych sieťach, kde si vymieňajú študenti skúsenosti a dávať vždy pozor na ubytovacích podvodníkov. Slovenským študentom si odporúčam zriadiť v predstihu účet v Komerčnej banke, lebo slovenské eurové účty univerzita neberie do úvahy.

Odporúčam sa dobre poistiť v nejakej spoľahlivej poisťovni, neviete, kedy vás zastihne v zahraničí choroba a potom to riešiť namieste je už neskoro. Čo sa týka konkrétne Lisabonu, tak odporúčam si hľadať ubytovanie v blízkosti liniek metra alebo mestských vlakov. Spoliehať sa na autobusy je naozaj náročné a časovo neefektívne a odporúčam si čím skôr po príchode zriadiť mesačník na dopravu, naozaj sa to oplatí. Ak viete, že chcete vycestovať do Portugalska naučte sa aspoň pár základných fráz a slov, veľa ľudí v službách nehovorí dobre anglicky a často sú priateľskejší. Osvedčil sa mi aj kurz portugalčiny ponúkaný priamo mojou univerzitou. A najmä, nalaďte sa do pohody a južanského tempa, ktoré sa nám môže zdať hrozne neefektívne a občas otravné. Ale sľubujem, že vás Lisabon svojou atmosférou pohltí :)

Nova University of Lisbon, Faculty of Social Sciences and Humanities, Portugalsko

V Lisabonu jsem studovala na katedře sociologie. Musím přiznat, že první dva týdny byly dost stresující, protože změny v zápise bylo potřeba řešit skrze e-mail či osobně v kanceláři, kde se v úředních hodinách tvořily dlouhé fronty. Já měla ještě problém s Learning agreement, protože jsem předem nevěděla, že je podmínkou mít alespoň dva předměty právě z katedry sociologie. Fakulta má omezenou nabídku předmětů v angličtině, takže mi to vyšlo tak, že jsem musela mít i jeden předmět v portugalštině. Naštěstí nám erasmákům vyučující vyšli vstříc a zkoušku i závěrečnou esej jsme mohli psát v angličtině. Obecně platí, že vše záleží na individuální domluvě s vyučujícími. Náročnost předmětů byla srovnatelná s naší katedrou. Důležité je taky dodat, že na této fakultě nelze očekávat nabídku předmětů, které by nějak výrazně souvisely s naším oborem environmentálních studií. Vyzkoušela jsem si tak předměty z různých jiných společenskovědních oborů.

Předem jsem si zařizovala ubytování, což bych doporučila všem. Většina lidí v Lisabonu si shání ubytování sama, ale pár lidí bydlelo i na kolejích. Já našla pokoj ve sdíleném bytě přes stránku Uniplaces. Doporučuji si klidně trochu připlatit, ale bydlet blízko u metra. Autobusová doprava v Lisabonu není příliš spolehlivá. Hned po příjezdu jsem si také vyřídila kartičku na metro, kterou si pak už stačí jen každý měsíc dobít. Stipendium do Portugalska bylo 600 eur na měsíc, což vám pokryje nájem a někdy i část dalších výdajů. Doporučila bych také zařídit si předem eurový účet. Já ho neměla a když jsem párkrát byla nucena si vybrat z bankomatu, poplatky za výběr z českého účtu byly opravdu vysoké. Měsíční výdaje se mohou dost lišit v závislosti na vašem životním stylu. Lisabon nabízí opravdu bohaté vyžití, co se týká gastronomie či nejrůznějších aktivit. Určitě je dobré mít finanční rezervu, protože nikdy nevíte, co vás může nečekaně potkat. Já si například vyzkoušela trhání osmičky, které jsem musela podstoupit na soukromé zubní klinice a bez finanční pomoci rodičů, bych si to opravdu nemohla dovolit.

Komunita erasmus studentů v Lisabonu je opravdu velká a člověk se může lehce nechat pohltit masovými akcemi a nekonečným party životem. Pokud nejste zrovna extrovert, můžete se v tom chaosu nových cizích lidí cítit trochu osaměle. Mně nejvíc pomáhalo najít si aktivity, které mě naplňovaly a bavily. To pro mě znamenalo především výlety a sport. Začala jsem pravidelně chodit na lekce jógy a také na surfování, které bych doporučila zkusit všem! Pro mě byly chvíle strávené ve vlnách opravdu něco, na co jsem se každý týden těšila. Díky surfu jsem navíc měla důvod mnohem častěji jezdit na pláž. Obecně je za mě super využít toho, že člověk žije blízko oceánu a co nejvíc si ho užít. Co se týká surfu, moc dobrou zkušenost mám s kurzy, které nabízí přímo univerzita a jsou proto levnější. Určitě bych také doporučila vyrazit na výlet i do dalších portugalských měst, já navštívila například Porto, Sintru nebo Coimbru. Poslední doporučení se týká portugalštiny. Přestože v Lisabonu si s angličtinou v podstatě vystačíte, doporučila bych se alespoň pár základních frází naučit. Zpříjemní vám to život a celkově vám to pomůže se více ponořit do portugalské kultury. Univerzita nabízí kurzy všech úrovní za velmi přívětivou cenu.