Etické aspekty vybraných přesvědčovacích technik relevantních pro environmentální komunikaci

• Druhý život Richarda Silvana – analýza diskuse nad základním textem zakladatele třetí vlny environmentální etiky 
• Metodická východiska systémových autorů environmentální etiky – A. Leopold, R. Catton
• Hledání prosperity – analýza narativů „ekonomického růstu“ v díle Dani Rodrika
• Existují environmentální texty Jana Patočky? – rešeršní a analytická studie
• Ruskinovci 20. století – environmentalisté vycházející z díla Johna Ruskina v druhé polovině 20. Století

• Environmentální diskurs ve volnočasových organizacích, volnočasové organizace, jako je Junák, Liga lesní moudrosti, Pionýr a další uvádějí environmentální výchovu jako jeden ze svých výchovně-vzdělávacích cílů. Jakým způsobem jsou v nich ale environmentální témata komunikována? Do jaké míry jsou strategie použité vedoucími v souladu s doporučeními z odborné literatury? Jaký prostor mají děti k nastavení vlastní environmentální agendy v oddíle? Práce předpokládá kvalitativní výzkum etnografického typu, tj. opakovaný pobyt studenta ve sledované komunitě a sběr dat pomocí pozorování a rozhovorů.
• Evaluace programu environmentální výchovy, v rámci práce si student zvolí program environmentální výchovy určený pro libovolnou věkovou skupinu. Na základě dohody s vedoucím práce, realizátorem programu či dalšími zainteresovanými stranami pak formuluje evaluační otázky, připraví evaluační plán a vyhodnotí získaná data. Evaluace by měla vycházet z formátu evaluace orientované na uživatele (utilization-focused evaluation) M. Q. Pattona.

• Příroda a environmentální aspekty v díle umělce dle vlastního výběru (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)
• Environmentální aspekty v současném umění (eko-art, environmentální umění atd.) (materiály jsou částečně anglicky, záleží na výběru)
• Bio art (biotech art, transgenní umění apod.) – živé organismy v umění, environmentální, estetické a etické aspekty (materiály jsou většinou anglicky)
• Genové manipulace a biotechnologie s estetickou funkcí v rámci umění, chovatelství, zahradnictví atd. – estetické, etické a environmentální otázky (materiály jsou většinou anglicky)
• Estetické aspekty v ochraně přírody
• Estetika lesa v českém prostředí
• Pojem divočiny. Práce zabývající se chápáním toho, co rozumíme pod termínem divočiny. Práce na pomezí historie a filosofie, potřebná znalost angličtiny (pokud nebude práce výslovně orientována na české prostředí)
• Environmentální aspekty buddhismu v reflexi environmentálních textů (nutno číst v angličtině)
• Environmenální tématika/pojetí přírody v cestovatelské literatuře (určitého období, regionu atp.)
• Krajina a přírodní prvky v počítačových hrách

Aktualizováno 16. ledna 2019

Oblasti: územní plánování, urbanismus, architektura, přesahy do ekonomie,
sociologie, historie, umění, estetiky.

• Analýza územního plánu vybrané obce (aktuální kauza), popsat aktéry, jejich přístupy a zájmy, vymezit problematická témata a lokality, k teoretickému zarámování lze využít druhého studijního oboru, zhodnotit z pozic environmentalistiky.
• Městská akupunktura, popsat a kriticky zhodnotit vybrané akupunkturní
  přístupy k ozdravení měst (např. Gordon Matta-Clark, Leonardo Shieh, Jaime Lerner, Marco Casagrande, industrial insect, tactical urbanism).
• Richard Neutra: „Survival through design”, představení a zhodnocení
  ekologicky šetrných úvah architekta Richarda Neutry a jeho vlivu na
  architekturu a design 2. pol. 20. století a začátek 21. století. Podmínkou je
  alespoň základní orientace v dějinách architektury a filozofie.
• Biofilní architektura v ČR: vliv teorií Christophera Alexandra a Nikose A. Salingarose na českou architektonickou scénu. Předpokladem je dobrá orientace v teorii architektury 20. století a v současné architektuře.

Pozn.: Jsou vítána vlastní témata i konkretizace a úprava témat nabízených.

Následují povětšinou nikoliv témata, ale spíše okruhy témat. Konkrétní téma vzniká až v diskusi se studentkou či studentem. Proto je třeba, aby se zájemci ozvali nejméně měsíc, ale raději podstatně dříve před termínem odevzdání námětu/zadání. Vlastní návrhy témat jsou rovněž možné.

• “Ekonomičtí disidenti” v minulosti, téma vhodné pro studenty se zázemím v historii a ekonomii, případně filosofii, nebo s hlubším zájmem o tuto oblast. Je možné si vybrat jednoho autora a analyzovat jeho život a dílo v kontextu současného ekologicko – ekonomického myšlení. Materiály vetšinou v angličtině (viz např. bakalářské práce Hany Gorodecké, Michaely Zemánkové).
• Ekonomika v tradičních kulturách, téma vhodné pro studenty se zázemím či hlubším zájmem o  kulturní antropologii/etnologii. Šlo by o přehledovou práci, shrnující dosavadní poznatky o “ekonomice” (reciprocitě, redistribuci, samozásobitelství) v některé neevropské (případně i evropské) tradiční kultuře či kulturách. Zajímavá by byla konfrontace se současnou ekonomickou teorií. 
• Heterodoxní ekonomické iniciativy a (eko)sociální podnikání, současné komerční firmy jsou vinou své struktury, systémových cílů a fungování v globalizované ekonomice tlačeny do modelů fungování, nepříznivých pro přírodu, zaměstnance a místní komunity. Ve světě i v ČR existuje k takovým firmám celá řada alternativ, které mají komunitní, lokalizační a neziskovou dimenzi. Student by se zaměřil na některý z okruhů, které se v této sféře rýsují, a zkoumal by aktivity, étos, organizační strukturu a strategie přežití jednotlivých alternativních projektů. K zajímavým skupinám patří např. integrační sociální podniky, anarchistická sociální centra, re-use projekty, místní měny, komunitní zemědělství či církevní ekonomické instituce. Podle zájmu by se student mohl zaměřit také na teoretičtější otázky (definice eko-sociálního podnikání), na návaznost současných ekonomických alternativ na starší formy svépomocných a demokratických ekonomik (občiny, cechy, kláštery, historická družstva) nebo na podrobnější případové studie u nás či v zahraničí.
• Organizace, podporující vznik eko-sociálních podniků a ekonomických alternativ, v zahraničí se ukazují jako klíčový faktor k podpoře vzniku nových heterodoxních ekonomických iniciativ podpůrné (případně střechové) organizace, které jim pomáhají překonat počáteční potíže, poskytují právní poradenství, případně nekomerční úvěry apod. Jaká je v této sféře situace v ĆR? Existují u nás takové organizace, jaká je jejich činnost a potenciál, v čem jsou jejich omezení a bariéry? Na tyto a podobné otázky by se práce zaměřila.
• Role menších obcí v heterodoxní ekonomice, na rozdíl od např. Velké Británie mají u nás samosprávy i malých obcí relativně velké pravomoci, včetně ekonomických. Přitom nežijí pod ziskovým a růstovým imperativem, naopak jejich cílem je pečovat o blaho obyvatel i o kvalitu jejich prostředí. Jak obce tyto možnosti využívají? Jednotlivé práce by se mohly zaměřit na energeticky soběstačné obce (k tomu viz diplomovou práci Petry Němcové) či na to, jak menší obce podporují (eko) sociální podnikání, ekonomickou lokalizaci, případně na první vlaštovky mezi obcemi, které si berou do své správy prodejny potravin pro místní občany. 
• „Tiché“ alternativy: zahrádkářské kolonie, přebytkové prodejny výpěstků, trhy a tržnice, pálenice a moštárny. Tyto často tradiční instituce a infrastruktury zajišťují určitou míru potravní soběstačnosti a bezpečnosti v regionech a často mají spíše rysy heterodoxních, nežli běžných ekonomických struktur. Tématem v tomto okruhu může být srovnání novodobých a tradičních („tichých“) alternativ (např. běžných a farmářských trhů v určitém regionu) či výzkum určitého okruhu těchto alternativ (např. moštárny v určitém regionu) z hlediska kritérií heterodoxních ekonomických alternativ (míra participace komunity, nakládání se ziskem, lokalizační dimenze, atd.). 
• Heterodoxní ekonomické alternativy v zemích globálního Jihu, z hlediska trvalé udržitelnosti i filosofie nerůstu mohu být ti, kdo jsou „pozadu“ , ve skutečnosti napřed. Komunity zemí globálního Jihu, které si zachovaly vazby k místu a k půdě, řemeslné dovednosti a lokální odbytové sítě, jsou často podobně „tichou“ alternativou destruktivní středoproudé ekonomiky, jako zahrádkářské kolonie či tradiční trhy v ČR. Navíc v zemích, jako je Indie či Bangladéš, existují moderní iniciativy, které na bázi těchto tradic budují alternativní ekonomické struktury, zaměřené explicitně na environmentální udržitelnost a sociální spravedlnost. Tématem práce by byla literární rešerše některých těchto alternativ a analýza jejich fungování, případně i empirická práce v terénu např. v rámci výměnného studijního pobytu s Tata Institute of Social Sciences v Mumbaí apod. (Viz diplomová práce Lenky Zahrádkové). 
• Minulost a současnost družstevnictví u nás a ve světě, jednou z důležitých ekonomických alternativ v globalizujícím se světě jsou ekonomické subjekty, organizované na družstevním základě. Pod tlakem demokratického řízení družstev a principů, jako je solidarita a podpora komunity, ustupuje zčásti do pozadí priorita zisku a s ní negativní dopady na sociální sféru a přírodu. Práce v tomto okruhu se mohou zabývat jak historií družstevnictví (u nás i ve světě), tak současným družstevním hnutím, jeho možnostmi a omezením z pohledu trvale udržitelné ekonomiky. Aktuálním podtématem by zde bylo např. prvorepublikové družstevní hnutí v Kuřimi, zmapování a analýza fungování a étosu tzv. lesních družstev v České republice v historii a v současnosti, či výzkum, zaměřený na jiné skupiny vznikajících ekonomických alternativ s družstevní strukturou v současnosti.
• Možnosti vzniku energetických družstev v ČR
  Téma je vhodné pro studenta s právnickým či právně-ekonomickým vhledem či vzděláním. Cílem práce by bylo zjišťovat možnosti vzniku družstev (či podobných kolektivních energetických podniků), zaměřených na obnovitelné zdroje u nás. V širším pohledu toto téma může zahrnovat dle dohody i další otázky kolem energetických družstev, či se student může zaměřit na toto téma v jiné zemi bývalého východního bloku.
• Neformální ekonomické sítě v ČR
  Stranou zájmu badatelů se v některých venkovských lokalitách ČR rozvíjejí neformální ekonomické sítě skupin přátel, zahrnující spotřební (bio) kluby, komunitní školy, freeshopy, aj. Často v nich hrají zásadní roli ženy. Zajímavé by bylo srovnání neformálních ekonomických sítí na Tišnovsku, Kunštátsku a na Valašsku (co dělají? z čeho vycházejí? jak se liší či podobají?)

Aktualizováno: 4.6. 2018

Uvítám studující s vlastním námětem uplatňujícím sociologický, či obecněji sociálně vědný pohled na environmentální otázky (viz např. Norgaard 2018), ale také příspěvky kombinující více oborových pohledů. Studující u mě v případě empirických prací obvykle volí kvalitativní výzkumný design, využívají data založená na vlastním pozorování či rozhovorech, případně dělají obsahovou analýzu dokumentů. V případě zájmu mohu vést i práce teoretické, nebo založené na práci s agregovanými daty.

Mezi oblasti mého zájmu patří:

• · Stárnutí (nejen) v kontextu klimatické změny
• · Vztah mezi urbánními a rurálními kontexty, centry a periferiemi (i v kulturním smyslu)
• · Sociologie architektury, městské plánování a urbanismus
• · Sociologie bydlení, domova a domesticity
• · Sociologie každodennosti
• · Sociologie ne/čistoty, aj.

„Psychology meets Ecology“: psychologické příspěvky ve vybraných českých a zahraničních časopisech o životním prostředí v letech 2015-2020

Předpokladem pro volbu tohoto tématu je dobrá čtenářská znalost angličtiny (většina relevantní literatury není bohužel v českém jazyce).

Aktualizováno: 18. 1. 2021

Svůj odborný zájem soustředím zejména na oblast kvalitativního empirického výzkumu orientovaného na environmentální aspekty životního způsobu, potažmo obecněji na vztah k přírodě. Vítám zejména návrhy výzkumů, jež jsou situovány na pomezí sociální antropologie a environmentalistiky a staví na terénních/etnografických postupech. Obracet se na mne můžete i s tématy, jež se týkají ekologického hnutí anebo reprezentace environmentálních témat v médiích.

Náměty prosím konzultujte s dostatečným předstihem; lépe měsíců než týdnů. Níže uvedené návrhy berte spíše jako inspiraci k formulaci tématu vlastního; je nutné je ještě pečlivě zvážit a specifikovat. Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

Zájemce rovněž vyzývám, ať se seznámí s vypsanými tématy diplomových prací – rozdělení prací na ty, jež jsou určeny magistrům, a na ty, jež jsou určeny bakalářům, nevnímám striktně.

Příklady konkrétních témat:

1. Environmentální témata v cestopisech

Cestopisná literatura je nesmírně populární. Soustředí se oko cestovatelů i na environmentální problémy, nebo je přehlížejí?

2. Klimatická změna a česká média v historické perspektivě

Historie mediálního pokrytí klimatické agendy je v zahraničí tématem řady odborných studií. V posledních letech vznikly analýzy, jež se analogicky zaměřily na české prostředí. Zabývají se však jen dobou relativně nedávnou. Otázka, zda se klimatická agenda objevovala v médiích již dříve, zejména před rokem 2000, zůstává nezodpovězena. Kdy se toto téma v českých médiích objevilo? Jak pronikalo do mediálního diskurzu? Jakým způsobem se o klimatické změně pojednávalo? Lze nalézt zmínky už v 50. či 60. letech, tedy v době, kdy klimatické téma začalo pronikat do mediálního diskurzu na Západě?

3. Klimatická změna v redakcích českých médií

Jakým způsobem se uvažuje v redakcích českých médií o klimatické změně? Co brání tomu, aby se o tomto tématu psalo a mluvilo více (případně jinak)?

4. Meteorologové o klimatické změně

Předpovědi počasí, zejména ty televizní či rozhlasové, prezentují relativně povrchně skutečnosti, které – domyšleno do důsledku a nad rámec každodennosti – jsou značně alarmující. Pro klimatickou agendu zkrátka jako by nebylo v relacích o počasí místo. Jak se k této skutečnosti staví profesionální „rosničky“, často vystudovaní meteorologové a meteoroložky? Mají dojem, že ve své roli informovat veřejnost selhávají? Cítí rozpor mezi tím, co o vývoji klimatu vědí, a tím, o čem hovoří směrem k veřejnosti?

5. Mediální reflexe konferencí OSN o klimatu

Od roku 1995 probíhají pod hlavičkou OSN konference o klimatu, známé pod zkratkou COP. Jak se v čase proměňuje reflexe těchto konferencí ze strany médií? Jak tato reflexe souvisí s proměnami postojů veřejnosti a očekávání, jež jsou do konferencí vkládána?

6. Příroda v časopise Mateřídouška od 40. do 60. let

Jak se za komunismu psalo o přírodě v oblíbeném dětském časopise?

7. Vývoj společensko-ekologického časopisu Poslední/Sedmá generace

Práce se zaměří na zmapování vývoje stěžejního českého environmentálního časopisu, jehož redakce jsem mimochodem po léta členem, a který vychází od r. 1991. Oblastmi badatelského zájmu se může stát především zmapování historického vývoje časopisu a proměn jeho tematického zaměření či sledování jeho proměnlivé role v rámci ekologického hnutí.

8. Historie Hnutí DUHA v 90. letech

Počátky českého porevolučního environmentálního hnutí zatím nejsou systematicky zpracovány. Vzpomínky přitom blednou, dokumenty se ztrácejí, někteří pamětníci dokonce již zemřeli. Zejména se nabízí zpracovat historii nejvýraznější tuzemské organizace Hnutí DUHA, avšak pochopitelně je možné věnovat se i organizacím jiným.

9. Environmentální politika Pirátů

Piráti patří k relativně novým – a tím pádem jen částečně vědecky podchyceným – politickým formacím. Z hlediska našeho oboru je přitom pozoruhodná značná váha, již tato strana přikládá environmentálním tématům. Z jakých důvodů se Piráti environmentálními tématy zabývají? Z jakých ideových zdrojů vycházejí? Vítané je, aby výzkum vykročil nad rámec sekundární analýzy a aby se jeho součástí stal i vlastní sběr dat (rozhovory, zúčastněné pozorování). Podobně vítaná je zasazení do mezinárodního kontextu pirátské politiky.

10. Ochrana přírody a krajní pravice

[aktualizováno 17. 2. 2021]

Uvítám vlastní návrhy témat práce z oblasti hospodářských aktivit člověka v krajině, společensko-ekonomických aspektů ekologického zemědělství, zahrádkaření, samozásobitelství rostlinnými a zejména živočišnými produkty. Důrazně žádám, aby uchazeč o Seminář k bakalářské práci I měl splněny prerekvizity předmětu.
Pro inspiraci nabízím okruhy, konkrétní téma včetně názvu bude stanoveno na základě konzultací při zpracovávání Námětu práce:

• „Mladí městští zahrádkáři“ – jaké radosti i zklamání jim přináší péče o vlastní zahrádku?
• Organizovaní zahrádkáři – situace a trendy po r. 1989 (celostátně, možno i formou případové studie v konkrétní lokalitě)
• Organizovaní chovatelé – situace a trendy po r. 1989 (celostátně, možno i formou případové studie v konkrétní lokalitě)
• Zahrádkářské osady – vztah ke „škodlivým činitelům“ – kvantitativní výzkum, dobrá znalost sociologické metodologie nutná
• Domácí chov hospodářských zvířat (prasata, drůbež, ovce, holubi) – vhodné pro více studentů, téma nabízí různé možnosti zpracování – důraz na popis stavu, důraz na etické aspekty atd.
• ZOO park Vyškov v environmentálním kontextu – Vyškovský zoopark se orientuje na exotická plemena hospodářských zvířat, to z něj činí poněkud neobvyklou zoo.
• Budoucnost české myslivosti – analýza trendů a vztahů v české myslivosti na základě mysliveckých periodik

Aktualizováno 6. 12. 2023

Uvítám témata spojená s historickým vztahem mezi lidskou společností a přírodou. Kromě nabízených témat můžete přijít i s vlastním návrhem.

1. Historické aspekty agrolesnictví v České republice (vybraný typ agrolesnictví – např. lesní pastva, stromy na polích, hrabání steliva – nebo vybraná oblast)
2. Revitalizace tradičního lesního hospodaření v současné ochraně přírody. Kde a proč se to dělá? Co může minulost nabídnout budoucnosti?
3. Environmentální historie v České republice. Jak se narodil a vyvinul tento obor v posledním čtvrtstoletí?
4. Přírodní katastrofy v minulosti jako motivace pro více udržovatelné hospodaření v krajině. Jak se lidé poučili (či nikoliv) z přírodních katastrof (např. vichřice, povodeň, sucho, kůrovcová kalamita)?

1) Organizing food/textiles/wood provision sustainably: How are local or global food/textiles/wood value chains structured and organized? How are sustainable value chains organized differently? Which difference can organization make in production behavior? Can global value chains be sustainable? Can they be resilient? A related thesis topic and research question should focus on one specific natural resource and related value chain within an empirical case study. A related thesis could use theories and qualitative or quantitative methods from political economy and ecology, qualitative game theory, or actor-centered network and institutional analysis, among others.

2) Water and energy in agricultural systems: How energy- and irrigation-dependent are agricultural systems? How can organic or permaculture differ with respect to energy and water input and related organization? Which difference can renewable energies make? A thesis related to this topic could cover selected climate-specific agricultural systems from Europe or Asia and related governance structures for the provisioning of natural resources for food production. The thesis could use theories and methods from political economy and ecology, game theory, network and institutional analysis.

3) Understanding cooperative governance and public goods provisioning: What characterizes entrepreneurship and collective action in the context of eco-social co-operatives? How does cooperative entrepreneurship differ from other forms? Which role do co-operatives play in public utilities? This thesis should contain an empirical part that could focus on recently founded co-operatives, for example. The thesis could employ any suitable theory and qualitative or quantitative empirical method, including qualitative comparative analysis.

4) Board games, complex experiments, and ecological economics: Who were the inventors of the board game Monopoly? Which ideas were behind this invention? Which role could board games and experiments play in social–ecological transformations? As an MA thesis, this topic could include an experiment, or an empirical study about perceptions of the game narratives and related beliefs, or related questions concerning games in society, economics, and the environment.

5) Drivers and constraints of climate and energy policies: Which factors support or constrain the renewable energy expansion and energy transition that is so urgently needed for climate mitigation? Which role does the labor market play? This thesis could build on theories from ecological economics and conduct an input-output analysis for a selected country.