Bakalářské práce
Alexandra Kubíčková četla Lidové noviny a Mladá fronta DNES a hledala odpověď na otázku, jestli začaly o malovýrobcích potravin psát jinak poté, co je převzal pod sebe Agrofert – https://is.muni.cz/th/cd1nk/
Barbora Adámková se zabývala výstavbou ropovodu Dakota Access v Americe. Zjistila, že lidé tam "mluví jiným jazykem". Zatímco domorodí Siouxové upozorňují na nespravedlnost a možnou kontaminaci vody ropovodem, zástupci průmyslu mluví hlavně o tom, že ropovod je dobrá investice – https://is.muni.cz/th/wpfei/
Klára Slavíčková, zpovídala v Česku a Dánsku obyvatele eko-komunit. Překvapivě zjistila, že jejich vztah k environmentálnímu hnutí, které se snaží o aktivní změnu společnosti, není tak přímý a aktivní, jak by se mohlo zdát – https://is.muni.cz/th/osxym/
Magisterské práce
Jaké faktory podporují či brání šíření precizního zemědělství v Česku? Pokud pojem slyšíte poprvé, podívejte se na práci
Michaely Kašperové. V budoucnu totiž o precizním zemědělství určitě uslyšíte –
https://is.muni.cz/th/p0e70/
Gabriela Benešová se dlouhodobě zabývá osudem Arktidy. Výzkumem zjistila, že současná ochrana Arktidy pravděpodobně nedokáže přispět k vyřešení problémů, kterým region čelí – https://is.muni.cz/th/be2jc/
Pokud aktivně chráníte životní prostředí, neměla by vám uniknout práce Martiny Krošové. Popisuje zkušenosti aktivistů, kteří prožili syndrom vyhoření – https://is.muni.cz/th/qdyxd/
Markéta Musilová zkoumala na školách úspěšnost nové výukové metody. Ta se formou příběhu snaží dětem předat povědomí o globálních problémech a má jisté úspěchy – https://is.muni.cz/th/qs245/
Tomáš Postolka řešil, jak rizikové jsou staré ekologické zátěže Karvinska. Toto velmi aktuální téma zůstane aktuální pravděpodobně ještě dlouhou dobu – https://is.muni.cz/th/bx7j7/